3. srpna 2023 | iDnes.cz | Jan Drahorád
Na post šéfa Svazu výrobců nealkoholických nápojů nastoupil v červenci po Jiřím Pražanovi, který funkci zastával devatenáct let. „Je to generační obměna, ale myslím si, že to odráží současnou situaci na trhu,“ uvádí Michal Dyttert, který pracuje pro firmu Coca-Cola HBC CZ/SK jako ředitel pro korporátní záležitosti a udržitelnost.
Svaz zároveň prosazuje zálohování PET lahví a plechovek a jeho členové patří mimo jiné k zakladatelům tuzemského odpadového systému. „Nyní se musí hlavně vyřešit zálohování obalů od nápojů. Já se tomu aktivně věnuji dva roky v rámci Coca-Coly a je to také součást práce prezidenta svazu. Zálohování je jeden z nejdůležitějších projektů pro průmysl na několik nejbližších let,“ říká v rozhovoru s MF DNES Dyttert o systému, který by měl být v tuzemsku spuštěn kolem roku 2025.
Lidé si na to zvyknou, stejně jako si zvykli na zálohy PET lahví nyní už ve třinácti státech EU.
Ministr životního prostředí Petr Hladík nedávno přišel s myšlenkou, že budou pouze dva druhy popelnic – na tříděný a na komunální odpad. Co si o této myšlence myslíte?
Pana ministra citovalo více médií a nevím, jak přesně. Ale jak to chápu já, jde spíš o dlouhodobější vizi toho, kam by mělo odpadové hospodářství směřovat. Vychází ze dvou věcí. Jednou je vizuální smog, protože popelnic je obrovské množství, zvláště ve velkých městech. Druhou je efektivita systému. Myslím, že ministr v souladu s evropskými směrnicemi počítá s tím, že se bude snižovat množství vytvářeného odpadu.
Jednotlivé typy materiálů se budou uzavírat do vlastních cirkulačních systémů. Nepůjde jenom o PET lahve a plechovky, ale mluví se také o tom, že by tak fungoval textil, možná hračky, už dnes takto fungují baterie. Když budete mít více uzavřených systémů, nebudete potřebovat tolik popelnic. V jedné bude takzvaný mokrý odpad, tedy komunál, a ve druhé všechno ostatní. Podmínkou, aby takový systém mohl fungovat, je postavení několika vysokokapacitních automatických třídiček. Musela by být jedna minimálně pro každé krajské město, což si ministr uvědomuje.
Z mého pohledu otevřel téma, které se po dlouhé době dívá na české odpadové hospodářství novýma očima. A do velké míry sleduje trendy, které se otevírají na úrovni EU. Zatímco to, co většinou slyším z odpadové komunity, je pohled, který byl akcentovaný tak před 15 lety.
Takže to podporujete?
Pokud se vybuduje dostatečná kapacita třídicích linek, tak je to řešení, které by management odpadů zlevnilo a zefektivnilo. Nejspíš se počítá s tím, že vzniknou zálohové systémy i pro jiné typy materiálů, než je sklo, PET či plechovky.
Technologicky jsou podobné třídírny odpadů připravené? Dokážou pomocí kamer a čidel třídit odpady podle typu bez ohledu na to, jak jsou poškozené?
Ty systémy existují a na trhu najdete dva názory na jejich efektivitu. Zastánci budou tvrdit, že efektivita dotřídění je dobrá a ještě se bude zvyšovat. Naopak ti, co je odmítají, říkají, že nejsou výkonné a nezabezpečí dostatečný objem vytříděného odpadu. Já si myslím, že budoucnost to ukáže velmi rychle, protože technologie jdou dopředu ve všech oborech, i v oblasti automatických třídiček. A to, co dnes není možné, za pět až za deset let možné bude.
Dosavadní systém tady máme přes dvacet let. Fungoval dobře, ale trendem nyní je, že se jednotlivé obalové skupiny uzavírají, protože je to pro čistotu a efektivitu managementu materiálů lepší. Lidé si na to zvyknou, stejně jako si zvykli na zálohy PET lahví nyní už ve třinácti státech EU. Bez změn v logistice se totiž současné systémy budou jenom prodražovat.
Není součástí snahy pouze o dvě popelnice i pokus o záchranu odpadových společností?
Zálohový systém nebude mít zásadní dopad na obce. Ministerstvo pro ně připravuje silný kompenzační mechanismus. U odpadových společností je to jiné. Je veřejným tajemstvím, že PET je pro ně klíčová komodita, která financuje jiné plasty. Budou se tak muset víc zaměřit na zpracování i jiných materiálů.
Jako jsou polypropylenové potravinářské sáčky?
Když ze systému odejde zlato, tak se budou muset naučit pracovat se stříbrem, které doposud prakticky nevyužívaly. Odpadové společnosti se budou muset přizpůsobit. Tak to zafungovalo ve všech zemích, kde zálohy zavedly. Zvládnou to i v Česku.
Svaz minerálních vod si na začátku roku stěžoval na změny v poplatcích Eko-komu (společnost, jíž výrobci odvádějí poplatky za obaly uváděné na trh a která pro obce zajišťuje svoz odpadů, pozn. red.). V případě některých materiálů vzrostly na dvojnásobek. Jak to dopadlo?
Poplatky stouply meziročně velmi výrazně, u PET lahví to bylo o více než 90 procent. Jiné typy materiálů rostly o 20 až 40 procent. Do velké míry to způsobily cenové výkyvy na trhu, které přinesla krize – přerušily se dodavatelské řetězce a klesal odbyt. Momentálně pozorujeme na trhu stabilizaci a věříme, že k takovým výkyvům už docházet nebude. Po zavedení systému záloh nicméně výrobci nápojů budou většinu poplatků platit do zálohového systému, a ne Eko-komu.
Většina producentů nápojů v tuzemsku je pro zálohování jak PET lahví, tak plechovek. Nebojíte se, že recyklovaného materiálu rPET nebude na výrobu lahví dostatek?
V rámci svazu je pro dokonce všech devět členů. Podle hlavních tezí, které ministerstvo zveřejnilo, bychom měli mít opci na odkup vysbíraného materiálu a největší společnosti na trhu už nyní recyklovaný PET používají. Ne sice v takovém objemu, v jakém to očekává legislativa, ale děláme to už dnes. (Podle evropské směrnice by se mělo v roce 2025 třídit minimálně 77 procent PET lahví a nové PET lahve v sobě mají mít aspoň 25 procent recyklovaného materiálu, od roku 2030 pak jde o 90 procent PET lahví, respektive 30 procent recyklátu, pozn. red.)
Recyklovaný PET ale není hlavní důvod, proč chceme zavádět zálohování. Hlavní důvod je, že podle nás má fenomenální přínos k ochraně životního prostředí. Šetří to 80 až 90 procent energie při výrobě lahví a plechovek, celková úspora zálohového systému je 28 až 30 procent emisí oxidu uhličitého.
Jaký byl poslední rok pro nápojářské společnosti? Někteří výrobci potravin zaznamenali obrovské nárůsty zisku.
Minulý rok byl pro mnohé výrobce rekordní. Lidé po zrušení pandemických opatření začali chodit do restaurací a rozproudil se turismus jak domácí, tak zahraniční. Mnozí výrobci tak dosáhli rekordní výroby i tržeb, což je dobře, protože to pomáhá ekonomice i zaměstnanosti.
Letošní rok má kvůli rostoucí inflaci jinou křivku. Z hlediska objemu bude slabší, i když nevíme o kolik – určitě ale bude propad o několik procent. Tržby se budou pravděpodobně pohybovat na úrovni minulého roku dle schopností jednotlivých výrobců. Nepřinesou ovšem firmám vyšší zisky, protože náklady začaly ve druhé polovině loňského roku růst a letos jsou vyšší od začátku. Jde například o ceny energií, cukru nebo plastů.
Neobáváte se, že vysoké ceny povedou k dlouhodobému snížení spotřeby? Nebudou lidé nakupovat už jen ve slevách a místo minerálek pít kohoutkovou vodu?
Přechod na slevové nabídky je vidět dlouhodobě. Česko patří v rámci Evropy ke státům, kde je podíl nejvyšší. Český spotřebitel je už teď zvyklý nakupovat v akčních cenách a krize to jenom potvrdila. A obchodní řetězce tlačí dlouhodobě na to, aby se nápoje prodávaly v akcích, protože dovedou zákazníka přilákat. Myslím si, že se z tohoto hlediska příliš mnoho nezmění.