Svaz výrobců nealkoholických nápojů (SVNN), který již 31 let hájí zájmy výrobců nealkoholických nápojů na českém i evropském trhu má nového člena. Tím se stal PFANNER, spol. s r.o.
„Rozhodli jsme se v společnosti PFANNER rozšířit řady SVNN. Věřím, že nám tato spolupráce přinese mnoho užitečných informací o chystaných změnách v legislativě v oblasti nápojového průmyslu a že dokážeme společně prosazovat kvalitní samoregulační mechanismy,“ říká Lukáš Krůta, obchodní a marketingový manažer spol. PFANNER k členství v SVNN.“
Prezident SVNN Michal Dyttert členství spol. PFANNER přivítal. „Jsem velmi rád, že aktivity SVNN považují producenti nápojů za natolik přínosné, že je motivují pro vstup. Cítíme zájem producentů nápojů společně prosazovat zájmy výrobců a distributorů při budování systému zálohování PET láhví a plechovek a taky diskusi o různých regulacích v oblasti daní nebo reklamy.“ SVNN v současné době jedná o členství také s dalšími společnostmi.
Do portfolia PFANNER spadají džusy Pfanner, nápoje Nutrend, My home Lemonade, sirupy Fruiss, sirupy Routin 1883, Loklok Kombucha, voda Nartes, Almdudler, energetický nápoj Kamikaze, nebo hydratační nápoje Prime.
PFANNER se tímto také připojil ke Kodexu výrobců energetických nápojů, který byl uzavřen v lednu 2023 v rámci diskutované otázky týkající se prodeje a konzumace energetických nápojů. Tento Kodex je rovněž součástí osvětové webové stránky „Energetické nápoje zodpovědně“, kde je i ke stažení.
V rámci tohoto Kodexu výrobci sdružení v SVNN dodržují zodpovědnou marketingovou komunikaci, necílí své energetické nápoje na děti mladší osmnácti let. Neumisťují reklamní sdělení do médií, kde je cílová skupina nezletilých mladší třinácti let větší než 30% . Stejně tak dodržují i povinná a dobrovolná značení svých energetických nápojů uvedením, že se nejedná o nápoj pro děti, těhotné a kojící a rovněž i uvádí na svých obalech doporučení k umírněné konzumaci.
Výrobci nealkoholických nápojů sdružení v SVNN v rámci svého zodpovědného přístupu k výrobě nápojů již roky dodržují program reformulací (reformulace.cz), v rámci kterého postupně snižují obsah cukru ve svých výrobcích a tím přispívají ke snižování příjmu cukru prostřednictvím těchto nápojů.
Svaz výrobců nealkoholických nápojů byl založen v roce 1993. Jeho členy jsou aktuálně velcí i menší výrobci nealkoholických nápojů. Mezi ně abecedně patří: Coca-Cola, Kofola, Pfanner, Red Bull, Maspex, Moštovna Lažany, Zemcheba, ZON. Portfolio nápojů těchto členů čítá stovky výrobků od balených vod, přes ochucené a minerální vody, limonády, sirupy, kolové nápoje, džusy, energetické nápoje a další.
Svaz výrobců nealkoholických nápojů je členem Potravinářské komory ČR, Hospodářské komory ČR a Svazu Průmyslu a dopravy ČR. Na evropské úrovni je členem UNESDA, evropské asociace výrobců a národních svazů nealkoholických nápojů.
(Praha 7.12.2023) Svaz výrobců nealkoholických nápojů (Svaz) dnes Zdravotnímu výboru Poslanecké sněmovny představil osvětový projekt ke konzumaci energetických nápojů „Energetické nápoje zodpovědně“. www.energetickenapojezodpovedne.cz
Svaz výrobců nealkoholických nápojů dlouhodobě realizuje zodpovědnou politiku prodeje a marketingu svých výrobků. Obdobně vnímá i zodpovědnost za edukaci. Z tohoto důvodu chce Svaz přispět ke vzdělání rodičů a učitelů v oblasti energetických nápojů.
Svaz proto připravil osvětovou kampaň ke konzumaci energetických nápojů. Ta sestává primárně z vytvoření webových stránek, které vysvětlují rizika konzumace energetických nápojů dětmi a mladistvými a následné propagaci těchto stránek rodičům a učitelům prostřednictvím sociálních sítí. Projekt této kampaně je do budoucna otevřen pro zapojení dalších aktérů. V případě zájmu, například ve spolupráci s Ministerstvem školství, je Svaz připraven zajistit verzi pro použití ve školách.
Svaz preferuje osvětu před restrikcí.
Z historie totiž víme, že restrikce nejsou funkční. Dle Souhrnné zprávy o závislostech v ČR z roku 2022 a dat sbíraných v roce 2021 má zkušenost 40% patnáctiletých a 54% šestnáctiletých s kouřením. Pravidelně kouří 10% nezletilých a 3% jsou silní kuřáci. Obdobné je to i s alkoholem. Ve věku třináct let má s ním zkušenost 40%. 25% nezletilých ve věku 15 let se za život nejméně 2x opilo. Ve věku 16 let pak má zkušenost s alkoholem již 95%.
Tato skutečnost je precedentem pro případnou restrikci u energetických nápojů. Z tohoto důvodu je efektivnější rodiče, učitele a děti vzdělávat a vhodnou formou jim vysvětlovat pozitiva i negativa energetických nápojů.
Energetické nápoje jsou na trhu více než 25 let. Pokud se používají v přiměřeném množství a jsou respektována upozornění na obalu, jejich konzumace je bezpečná.
Osvětové stránky Svazu „Energetické nápoje zodpovědně“ jsou postaveny jako jasné, stručné a výstižné a uživatelsky přívětivě vysvětlují cílové skupině – rodičům, kteří děti vychovávají, učitelům, kteří děti vzdělávají a samotným dětem důležité informace související s konzumací energetických nápojů. Povědomí o těchto stránkách bude komunikováno jak prostřednictvím médií, tak zejména via kanály META (FB, IG). V první fázi kampaně Svaz nastavil předpokládaný počet zobrazení na dva miliony. Komunikační kampaň bude realizována v prosinci 2023 a lednu 2024.
Součástí webových stánek je upozornění na bezpečné množství příjmu kofeinu na den. To je dle EFSA (Evropské agentury pro bezpečnost potravin) 3 mg kofeinu / 1 kg tělesné hmotnosti / 1 den. Právě proto je rozdíl mezi konzumací nezletilými a dospělými. Pro rychlou orientaci a snadnou kalkulaci je součástí webu i kalkulačka, kam si návštěvník stránek zadá svojí váhu a množství kofeinu v daném nápoji. Kalkulačka následně vypočítá bezpečné množství kofeinu na den z energetického nápoje.
V souvislosti s kofeinem je třeba uvést, že kofein se vyskytuje i v jiných nápojích. V šálku filtrované kávy (200 ml) je 90 mg kofeinu, plechovka energetického nápoje (250 ml) obsahuje zpravidla 80 mg kofeinu. Šálek černého čaje pak 50 mg kofeinu.
Podle studie EFSA z roku 2017 je více než 90% veškerého kofeinu konzumováno za den dospívajícími (10-18 let) z jiných zdrojů, než z energetických nápojů. Podle studie Katedry výživy člověka Varšavské univerzity z roku 2017 jsou nejčastějšími zdroji příjmu kofeinu 46% černý čaj, 26% káva, 10% nápoje kolového typu a 6% energetické nápoje pouze.
Energetický nápoj je definován množstvím kofeinu na 1 litr vyšší než 150 mg. Na obalech energetických nápojů je ze zákona uvedeno množství kofeinu na 100 ml a upozornění, že není vhodný pro děti, těhotné a kojící. Zodpovědní výrobci navíc na svých obalech uvádí „Konzumujte umírněně“ (či obdobnou formou totéž).
Výrobci energetických nápojů sdružení ve Svazu výrobců nealkoholických nápojů uzavřeli Kodex zodpovědné marketingové a komerční praxe (Kodex je ke stažení z webu energetické nápoje zodpovědně). Výrobci necílí reklamu energetických nápojů na děti – tedy ne do médií, kde je cílová skupina dětí vyšší než 30%. Zavedli i dobrovolné označování energetické hodnoty na čelní straně obalu. V roce 2018 se tito výrobci zavázali nad rámec platné „Pamlskové vyhlášky“ (208/2016) a nedodávají slazené a energetické nápoje do středních škol. Dodávají pouze džusy a balené vody bez energetické hodnoty, či nízkokalorické.
Celková spotřeba nealkoholických nápojů za uplynulé roky u školní mládeže stagnuje, či klesá. Studie HBSC z roku 2018 ukázala, že v roce 2006 pravidelně konzumovalo slazené limonády 30% školáků, v roce 2018 pravidelná konzumace klesla na 14% pouze.
Přestože pokles spotřeby nealko nápojů klesá, dochází ke zhoršování zdravotního stavu obyvatelstva a nedochází k poklesu výskytu nadváhy a obezity, či civilizačních onemocnění. Nejčastějším zdrojem cukru ve stravě jsou v České republice totiž cukrovinky (15,8%) následované mléčnými výrobky (8,7%). Kategorie energetických nápojů přispívá k celkovému příjmu cukru ve stravě pouze z 1,5%.
V České republice vykázal trh nealko nápojů v roce 2022 objem necelých 2.400 milionu litrů (GlobalData). Z tohoto množství tvoří energetické nápoje pouze 3,7%. Dle EFSA neexistuje žádný racionální vědecký základ pro jiné zacházení s energetickými nápoji než s jinými kofeinovými produkty. Věkové omezení pro energetické nápoje by tuto kategorii produktů diskriminovala právě ve srovnání s jinými produkty obsahujícími kofein, které tvoří většinu kofeinu ve stravě.
Svaz výrobců nealkoholických nápojů a jeho členové, výrobci energetických nápojů, abecedně: Coca-Cola /Monster, Kofola /Semtex, MASPEX /Tiger a Red Bull /Red Bull zodpovědně přistoupili k osvětě konzumace energetických nápojů.
Na post šéfa Svazu výrobců nealkoholických nápojů nastoupil v červenci po Jiřím Pražanovi, který funkci zastával devatenáct let. „Je to generační obměna, ale myslím si, že to odráží současnou situaci na trhu,“ uvádí Michal Dyttert, který pracuje pro firmu Coca-Cola HBC CZ/SK jako ředitel pro korporátní záležitosti a udržitelnost.
Svaz zároveň prosazuje zálohování PET lahví a plechovek a jeho členové patří mimo jiné k zakladatelům tuzemského odpadového systému. „Nyní se musí hlavně vyřešit zálohování obalů od nápojů. Já se tomu aktivně věnuji dva roky v rámci Coca-Coly a je to také součást práce prezidenta svazu. Zálohování je jeden z nejdůležitějších projektů pro průmysl na několik nejbližších let,“ říká v rozhovoru s MF DNES Dyttert o systému, který by měl být v tuzemsku spuštěn kolem roku 2025.
Lidé si na to zvyknou, stejně jako si zvykli na zálohy PET lahví nyní už ve třinácti státech EU.
Ministr životního prostředí Petr Hladík nedávno přišel s myšlenkou, že budou pouze dva druhy popelnic – na tříděný a na komunální odpad. Co si o této myšlence myslíte? Pana ministra citovalo více médií a nevím, jak přesně. Ale jak to chápu já, jde spíš o dlouhodobější vizi toho, kam by mělo odpadové hospodářství směřovat. Vychází ze dvou věcí. Jednou je vizuální smog, protože popelnic je obrovské množství, zvláště ve velkých městech. Druhou je efektivita systému. Myslím, že ministr v souladu s evropskými směrnicemi počítá s tím, že se bude snižovat množství vytvářeného odpadu.
Jednotlivé typy materiálů se budou uzavírat do vlastních cirkulačních systémů. Nepůjde jenom o PET lahve a plechovky, ale mluví se také o tom, že by tak fungoval textil, možná hračky, už dnes takto fungují baterie. Když budete mít více uzavřených systémů, nebudete potřebovat tolik popelnic. V jedné bude takzvaný mokrý odpad, tedy komunál, a ve druhé všechno ostatní. Podmínkou, aby takový systém mohl fungovat, je postavení několika vysokokapacitních automatických třídiček. Musela by být jedna minimálně pro každé krajské město, což si ministr uvědomuje.
Z mého pohledu otevřel téma, které se po dlouhé době dívá na české odpadové hospodářství novýma očima. A do velké míry sleduje trendy, které se otevírají na úrovni EU. Zatímco to, co většinou slyším z odpadové komunity, je pohled, který byl akcentovaný tak před 15 lety.
Takže to podporujete? Pokud se vybuduje dostatečná kapacita třídicích linek, tak je to řešení, které by management odpadů zlevnilo a zefektivnilo. Nejspíš se počítá s tím, že vzniknou zálohové systémy i pro jiné typy materiálů, než je sklo, PET či plechovky.
Technologicky jsou podobné třídírny odpadů připravené? Dokážou pomocí kamer a čidel třídit odpady podle typu bez ohledu na to, jak jsou poškozené? Ty systémy existují a na trhu najdete dva názory na jejich efektivitu. Zastánci budou tvrdit, že efektivita dotřídění je dobrá a ještě se bude zvyšovat. Naopak ti, co je odmítají, říkají, že nejsou výkonné a nezabezpečí dostatečný objem vytříděného odpadu. Já si myslím, že budoucnost to ukáže velmi rychle, protože technologie jdou dopředu ve všech oborech, i v oblasti automatických třídiček. A to, co dnes není možné, za pět až za deset let možné bude.
Dosavadní systém tady máme přes dvacet let. Fungoval dobře, ale trendem nyní je, že se jednotlivé obalové skupiny uzavírají, protože je to pro čistotu a efektivitu managementu materiálů lepší. Lidé si na to zvyknou, stejně jako si zvykli na zálohy PET lahví nyní už ve třinácti státech EU. Bez změn v logistice se totiž současné systémy budou jenom prodražovat.
Není součástí snahy pouze o dvě popelnice i pokus o záchranu odpadových společností? Zálohový systém nebude mít zásadní dopad na obce. Ministerstvo pro ně připravuje silný kompenzační mechanismus. U odpadových společností je to jiné. Je veřejným tajemstvím, že PET je pro ně klíčová komodita, která financuje jiné plasty. Budou se tak muset víc zaměřit na zpracování i jiných materiálů.
Jako jsou polypropylenové potravinářské sáčky? Když ze systému odejde zlato, tak se budou muset naučit pracovat se stříbrem, které doposud prakticky nevyužívaly. Odpadové společnosti se budou muset přizpůsobit. Tak to zafungovalo ve všech zemích, kde zálohy zavedly. Zvládnou to i v Česku.
Svaz minerálních vod si na začátku roku stěžoval na změny v poplatcích Eko-komu (společnost, jíž výrobci odvádějí poplatky za obaly uváděné na trh a která pro obce zajišťuje svoz odpadů, pozn. red.). V případě některých materiálů vzrostly na dvojnásobek. Jak to dopadlo? Poplatky stouply meziročně velmi výrazně, u PET lahví to bylo o více než 90 procent. Jiné typy materiálů rostly o 20 až 40 procent. Do velké míry to způsobily cenové výkyvy na trhu, které přinesla krize – přerušily se dodavatelské řetězce a klesal odbyt. Momentálně pozorujeme na trhu stabilizaci a věříme, že k takovým výkyvům už docházet nebude. Po zavedení systému záloh nicméně výrobci nápojů budou většinu poplatků platit do zálohového systému, a ne Eko-komu.
Většina producentů nápojů v tuzemsku je pro zálohování jak PET lahví, tak plechovek. Nebojíte se, že recyklovaného materiálu rPET nebude na výrobu lahví dostatek? V rámci svazu je pro dokonce všech devět členů. Podle hlavních tezí, které ministerstvo zveřejnilo, bychom měli mít opci na odkup vysbíraného materiálu a největší společnosti na trhu už nyní recyklovaný PET používají. Ne sice v takovém objemu, v jakém to očekává legislativa, ale děláme to už dnes. (Podle evropské směrnice by se mělo v roce 2025 třídit minimálně 77 procent PET lahví a nové PET lahve v sobě mají mít aspoň 25 procent recyklovaného materiálu, od roku 2030 pak jde o 90 procent PET lahví, respektive 30 procent recyklátu, pozn. red.)
Recyklovaný PET ale není hlavní důvod, proč chceme zavádět zálohování. Hlavní důvod je, že podle nás má fenomenální přínos k ochraně životního prostředí. Šetří to 80 až 90 procent energie při výrobě lahví a plechovek, celková úspora zálohového systému je 28 až 30 procent emisí oxidu uhličitého.
Jaký byl poslední rok pro nápojářské společnosti? Někteří výrobci potravin zaznamenali obrovské nárůsty zisku. Minulý rok byl pro mnohé výrobce rekordní. Lidé po zrušení pandemických opatření začali chodit do restaurací a rozproudil se turismus jak domácí, tak zahraniční. Mnozí výrobci tak dosáhli rekordní výroby i tržeb, což je dobře, protože to pomáhá ekonomice i zaměstnanosti.
Letošní rok má kvůli rostoucí inflaci jinou křivku. Z hlediska objemu bude slabší, i když nevíme o kolik – určitě ale bude propad o několik procent. Tržby se budou pravděpodobně pohybovat na úrovni minulého roku dle schopností jednotlivých výrobců. Nepřinesou ovšem firmám vyšší zisky, protože náklady začaly ve druhé polovině loňského roku růst a letos jsou vyšší od začátku. Jde například o ceny energií, cukru nebo plastů.
Neobáváte se, že vysoké ceny povedou k dlouhodobému snížení spotřeby? Nebudou lidé nakupovat už jen ve slevách a místo minerálek pít kohoutkovou vodu? Přechod na slevové nabídky je vidět dlouhodobě. Česko patří v rámci Evropy ke státům, kde je podíl nejvyšší. Český spotřebitel je už teď zvyklý nakupovat v akčních cenách a krize to jenom potvrdila. A obchodní řetězce tlačí dlouhodobě na to, aby se nápoje prodávaly v akcích, protože dovedou zákazníka přilákat. Myslím si, že se z tohoto hlediska příliš mnoho nezmění.
(Praha 10.7.2023) Svaz výrobců nealkoholických nápojů (SVNN), který již 30 let hájí zájmy výrobců nealkoholických nápojů na českém i evropském trhu má nového prezidenta. Tím se stal Michal Dyttert, dosavadní člen prezidia SVNN ze společnosti Coca-Cola HBC Česko a Slovensko, s.r.o.
Nový prezident SVNN Michal Dyttert ke svému zvolení uvedl: „Je mi potěšením vést následující období Svaz, který prosazuje zájmy spotřebitelů nápojů a také nápojářského průmyslu na českém trhu“ a dále doplnil: „Mezi mé hlavní priority bude patřit zejména dobré nastavení parametrů zálohového systému na PET a plechovky ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí. Systém musí být přívětivý pro spotřebitele a efektivní pro výrobce a obchodníky. Druhou prioritou bude příprava kampaně pro rodiče, učitele a teenage populaci, aby věděli, jak správně konzumovat energetické nápoje. A v neposlední řadě bude teď důležitá komunikace s představiteli vládní koalice a poslanci o oznámeném konsolidačním balíčku. Přesun všech nealkoholických nápojů do základní sazby 21% DPH a oddělení nápojů od potravin je zcela nelogické, diskriminační a komplikuje daňový systém místo jeho zjednodušení.“
Dosavadní prezident Jiří Pražan, který úspěšně vedl SVNN téměř dvacet let, se přesunul na pozici člena prezidia SVNN za společnost Coca-Cola Česká republika s.r.o.
Svaz výrobců nealkoholických nápojů byl založen v roce 1993. Jeho členy jsou aktuálně velcí i menší výrobci nealkoholických nápojů. Mezi ně abecedně patří: Coca-Cola, Kofola, Red Bull, Maspex, Moštovna Lažany, Zemcheba, ZON. Portfolio nápojů těchto členů čítá stovky výrobků od balených vod, přes ochucené a minerální vody, limonády, sirupy, kolové nápoje, džusy, energetické nápoje a další.
Svaz výrobců nealkoholických nápojů je členem Potravinářské komory ČR, Hospodářské komory ČR a nově i Svazu Průmyslu a dopravy ČR. Na evropské úrovni je členem UNESDA, evropské asociace výrobců a národních svazů nealkoholických nápojů.
Diskriminační a nesystémové, tak označují výrobci nealkoholických nápojů vládní návrh, aby se právě jejich produkty přesunuly do vyšší 21% sazby DPH. Neobstojí podle nich ani argument, že obsahují příliš cukru a vytváří plastový odpad. Upozorňují totiž, že stejný problém mají také některé potraviny, které budou naopak nově ve 12% sazbě. Opatření může podle nich ve výsledku vést až k propouštění zaměstnanců.
„Byli jsme velmi překvapeni, že veškeré nealkoholické nápoje budou přesunuty do vyšší sazby DPH. Přitom potraviny a nápoje jsou vzájemně v podstatě neoddělitelnou součástí a patří pod stejnou potravinářskou legislativu, takže nerozumíme tomu, proč by potraviny měly být v sazbě 12 % a nápoje ve 21 %,“ řekla pro CNN Prima NEWS Veronika Jakubcová, výkonná ředitelka Svazu výrobců nealkoholických nápojů.
Podobně mluví také přímo výrobci. „Návrhem jsme šokováni. Je to kudla do zad, kterou těžce zkoušený nápojový průmysl opravdu nečekal,“ sdělil pro CNN Prima NEWS generální ředitel Kofoly Daniel Buryš.
Důvodem pro zvýšení DPH u nápojů je podle ministerstva financí například, že ty slazené způsobují obezitu a cukrovku a také množství plastového odpadu. „Nápoje obecně se tam nakonec daly kvůli plastovým obalům. Kupování velkých balíků vod podle mě patří do 90. let,“ uvedl pirátský poslanec Jakub Michálek v rozhovoru pro CNN Prima NEWS.
Výrobci: Potraviny jsou také s cukrem a v plastech
Tento argument se však výrobcům nelíbí. „Na trhu je přeci řada potravin, jako jsou cukrovinky, ve kterých je také cukr. Spousta potravin, například masné či mléčné výrobky, jsou také baleny v plastu. Ne všechny nápoje se zase prodávají v plastu, ale také ve skle či v kartonových obalech. Tohle rozdělení na potraviny a nápoje považujeme za nesystémové a diskriminační. Nechápeme ty důvody,“ vysvětlila Jakubcová.
„Zcela nekompetentní je argumentace ministerstva financí, že cílem rozhodnutí je omezit jednorázové nápojové obaly. Výrobci dlouhodobě aktivně připravují zavedení zálohového systému, který naopak umožní opakované a efektivní využití PET materiálu, a jsou připraveni celý systém financovat. Cirkulární ekonomika je řešením tohoto problému. A my jsme si jisti, že díky zálohování ČR brzy předběhne cíle, které nám nařizuje EU,“ doplnil zase Buryš.
Podle návrhu by měla v nižší sazbě zůstat pouze kohoutková voda. „Tento výklad je nejabsurdnější u balených minerálních, kojeneckých a pramenitých vod z kvalitních zdrojů. Kohoutková voda není alternativou především pro kojenecké a minerální vody, ty mají navíc prokazatelné blahodárné účinky na lidský organismus, slouží k hydrataci a zároveň k doplňování minerálů. Přesto je podle vlády jejich konzumace zřejmě nezdravá, zatímco tiché víno coby alkoholický nápoj vláda nepochopitelně zvýhodňuje nulovou spotřební daní,“ uvedla Jana Ježková, předsedkyně Svazu minerálních vod.
Jde o jednoduchost, hájí Stanjura
Podle ministra financí Zbyňka Stanjury je však důvodem, proč do sazby spadají také kojenecké či minerální vody, zjednodušení systému. „V okamžiku, kdy máte mít jednoduchý systém, je jednodušší mít nápoje v jedné sazbě,“ vysvětloval v Partii na CNN Prima NEWS.
Ani tento argument však neberou výrobci jako obhajitelný. „Pokud tedy pan ministr financí trvá na tom, že by rozlišování na zdravé a nezdravé nápoje bylo moc složité, tak by bylo nejjednodušším řešením vzít všechny nápoje a přeřadit je do sazby 12 % jako potraviny,“ myslí si Jakubcová.
Pokud vláda bude trvat na svém návrhu, může to mít podle ní negativní důsledky. „Dá se očekávat snížená spotřeba nealkoholických nápojů, takže firmy budou mít patrně menší zisk a zaplatí také menší daně. Pokud by se to nějaké společnosti hodně dotklo, tak může dojít třeba i k propouštění zaměstnanců,“ vysvětlila.
Podobně mluví i další. „Chápeme potřebu vlády stabilizovat rozpočet a vnímáme mnoho navržených opatření jako prospěšných. Výsledkem by však rozhodně nemělo být postižení oboru, který jako jeden z mála v Česku patří k lídrům pro celý středoevropský region. Věříme, že vláda ještě bude některé své ne zcela promyšlené návrhy korigovat,“ dodal zase Buryš z Kofoly.
Minimálně například otázka vody je stále otevřená. Michálek ve středu připustil, že by mohla nakonec v nižší sazbě skončit. „To, kde bude zařazena balená voda, přece není otázka vědomostí, ale politického rozhodnutí. Dohoda byla, že voda bude v nižší sazbě, ostatní nápoje ve vyšší. Kde přesně bude balená voda, jsme neřešili a vyplyne to z podrobného návrhu MF, který bude diskutován v koalici a bude ho schvalovat vláda,“ sdělil Michálek.
