Na post šéfa Svazu výrobců nealkoholických nápojů nastoupil v červenci po Jiřím Pražanovi, který funkci zastával devatenáct let. „Je to generační obměna, ale myslím si, že to odráží současnou situaci na trhu,“ uvádí Michal Dyttert, který pracuje pro firmu Coca-Cola HBC CZ/SK jako ředitel pro korporátní záležitosti a udržitelnost.
Svaz zároveň prosazuje zálohování PET lahví a plechovek a jeho členové patří mimo jiné k zakladatelům tuzemského odpadového systému. „Nyní se musí hlavně vyřešit zálohování obalů od nápojů. Já se tomu aktivně věnuji dva roky v rámci Coca-Coly a je to také součást práce prezidenta svazu. Zálohování je jeden z nejdůležitějších projektů pro průmysl na několik nejbližších let,“ říká v rozhovoru s MF DNES Dyttert o systému, který by měl být v tuzemsku spuštěn kolem roku 2025.
Lidé si na to zvyknou, stejně jako si zvykli na zálohy PET lahví nyní už ve třinácti státech EU.
Ministr životního prostředí Petr Hladík nedávno přišel s myšlenkou, že budou pouze dva druhy popelnic – na tříděný a na komunální odpad. Co si o této myšlence myslíte? Pana ministra citovalo více médií a nevím, jak přesně. Ale jak to chápu já, jde spíš o dlouhodobější vizi toho, kam by mělo odpadové hospodářství směřovat. Vychází ze dvou věcí. Jednou je vizuální smog, protože popelnic je obrovské množství, zvláště ve velkých městech. Druhou je efektivita systému. Myslím, že ministr v souladu s evropskými směrnicemi počítá s tím, že se bude snižovat množství vytvářeného odpadu.
Jednotlivé typy materiálů se budou uzavírat do vlastních cirkulačních systémů. Nepůjde jenom o PET lahve a plechovky, ale mluví se také o tom, že by tak fungoval textil, možná hračky, už dnes takto fungují baterie. Když budete mít více uzavřených systémů, nebudete potřebovat tolik popelnic. V jedné bude takzvaný mokrý odpad, tedy komunál, a ve druhé všechno ostatní. Podmínkou, aby takový systém mohl fungovat, je postavení několika vysokokapacitních automatických třídiček. Musela by být jedna minimálně pro každé krajské město, což si ministr uvědomuje.
Z mého pohledu otevřel téma, které se po dlouhé době dívá na české odpadové hospodářství novýma očima. A do velké míry sleduje trendy, které se otevírají na úrovni EU. Zatímco to, co většinou slyším z odpadové komunity, je pohled, který byl akcentovaný tak před 15 lety.
Takže to podporujete? Pokud se vybuduje dostatečná kapacita třídicích linek, tak je to řešení, které by management odpadů zlevnilo a zefektivnilo. Nejspíš se počítá s tím, že vzniknou zálohové systémy i pro jiné typy materiálů, než je sklo, PET či plechovky.
Technologicky jsou podobné třídírny odpadů připravené? Dokážou pomocí kamer a čidel třídit odpady podle typu bez ohledu na to, jak jsou poškozené? Ty systémy existují a na trhu najdete dva názory na jejich efektivitu. Zastánci budou tvrdit, že efektivita dotřídění je dobrá a ještě se bude zvyšovat. Naopak ti, co je odmítají, říkají, že nejsou výkonné a nezabezpečí dostatečný objem vytříděného odpadu. Já si myslím, že budoucnost to ukáže velmi rychle, protože technologie jdou dopředu ve všech oborech, i v oblasti automatických třídiček. A to, co dnes není možné, za pět až za deset let možné bude.
Dosavadní systém tady máme přes dvacet let. Fungoval dobře, ale trendem nyní je, že se jednotlivé obalové skupiny uzavírají, protože je to pro čistotu a efektivitu managementu materiálů lepší. Lidé si na to zvyknou, stejně jako si zvykli na zálohy PET lahví nyní už ve třinácti státech EU. Bez změn v logistice se totiž současné systémy budou jenom prodražovat.
Není součástí snahy pouze o dvě popelnice i pokus o záchranu odpadových společností? Zálohový systém nebude mít zásadní dopad na obce. Ministerstvo pro ně připravuje silný kompenzační mechanismus. U odpadových společností je to jiné. Je veřejným tajemstvím, že PET je pro ně klíčová komodita, která financuje jiné plasty. Budou se tak muset víc zaměřit na zpracování i jiných materiálů.
Jako jsou polypropylenové potravinářské sáčky? Když ze systému odejde zlato, tak se budou muset naučit pracovat se stříbrem, které doposud prakticky nevyužívaly. Odpadové společnosti se budou muset přizpůsobit. Tak to zafungovalo ve všech zemích, kde zálohy zavedly. Zvládnou to i v Česku.
Svaz minerálních vod si na začátku roku stěžoval na změny v poplatcích Eko-komu (společnost, jíž výrobci odvádějí poplatky za obaly uváděné na trh a která pro obce zajišťuje svoz odpadů, pozn. red.). V případě některých materiálů vzrostly na dvojnásobek. Jak to dopadlo? Poplatky stouply meziročně velmi výrazně, u PET lahví to bylo o více než 90 procent. Jiné typy materiálů rostly o 20 až 40 procent. Do velké míry to způsobily cenové výkyvy na trhu, které přinesla krize – přerušily se dodavatelské řetězce a klesal odbyt. Momentálně pozorujeme na trhu stabilizaci a věříme, že k takovým výkyvům už docházet nebude. Po zavedení systému záloh nicméně výrobci nápojů budou většinu poplatků platit do zálohového systému, a ne Eko-komu.
Většina producentů nápojů v tuzemsku je pro zálohování jak PET lahví, tak plechovek. Nebojíte se, že recyklovaného materiálu rPET nebude na výrobu lahví dostatek? V rámci svazu je pro dokonce všech devět členů. Podle hlavních tezí, které ministerstvo zveřejnilo, bychom měli mít opci na odkup vysbíraného materiálu a největší společnosti na trhu už nyní recyklovaný PET používají. Ne sice v takovém objemu, v jakém to očekává legislativa, ale děláme to už dnes. (Podle evropské směrnice by se mělo v roce 2025 třídit minimálně 77 procent PET lahví a nové PET lahve v sobě mají mít aspoň 25 procent recyklovaného materiálu, od roku 2030 pak jde o 90 procent PET lahví, respektive 30 procent recyklátu, pozn. red.)
Recyklovaný PET ale není hlavní důvod, proč chceme zavádět zálohování. Hlavní důvod je, že podle nás má fenomenální přínos k ochraně životního prostředí. Šetří to 80 až 90 procent energie při výrobě lahví a plechovek, celková úspora zálohového systému je 28 až 30 procent emisí oxidu uhličitého.
Jaký byl poslední rok pro nápojářské společnosti? Někteří výrobci potravin zaznamenali obrovské nárůsty zisku. Minulý rok byl pro mnohé výrobce rekordní. Lidé po zrušení pandemických opatření začali chodit do restaurací a rozproudil se turismus jak domácí, tak zahraniční. Mnozí výrobci tak dosáhli rekordní výroby i tržeb, což je dobře, protože to pomáhá ekonomice i zaměstnanosti.
Letošní rok má kvůli rostoucí inflaci jinou křivku. Z hlediska objemu bude slabší, i když nevíme o kolik – určitě ale bude propad o několik procent. Tržby se budou pravděpodobně pohybovat na úrovni minulého roku dle schopností jednotlivých výrobců. Nepřinesou ovšem firmám vyšší zisky, protože náklady začaly ve druhé polovině loňského roku růst a letos jsou vyšší od začátku. Jde například o ceny energií, cukru nebo plastů.
Neobáváte se, že vysoké ceny povedou k dlouhodobému snížení spotřeby? Nebudou lidé nakupovat už jen ve slevách a místo minerálek pít kohoutkovou vodu? Přechod na slevové nabídky je vidět dlouhodobě. Česko patří v rámci Evropy ke státům, kde je podíl nejvyšší. Český spotřebitel je už teď zvyklý nakupovat v akčních cenách a krize to jenom potvrdila. A obchodní řetězce tlačí dlouhodobě na to, aby se nápoje prodávaly v akcích, protože dovedou zákazníka přilákat. Myslím si, že se z tohoto hlediska příliš mnoho nezmění.
(Praha 10.7.2023) Svaz výrobců nealkoholických nápojů (SVNN), který již 30 let hájí zájmy výrobců nealkoholických nápojů na českém i evropském trhu má nového prezidenta. Tím se stal Michal Dyttert, dosavadní člen prezidia SVNN ze společnosti Coca-Cola HBC Česko a Slovensko, s.r.o.
Nový prezident SVNN Michal Dyttert ke svému zvolení uvedl: „Je mi potěšením vést následující období Svaz, který prosazuje zájmy spotřebitelů nápojů a také nápojářského průmyslu na českém trhu“ a dále doplnil: „Mezi mé hlavní priority bude patřit zejména dobré nastavení parametrů zálohového systému na PET a plechovky ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí. Systém musí být přívětivý pro spotřebitele a efektivní pro výrobce a obchodníky. Druhou prioritou bude příprava kampaně pro rodiče, učitele a teenage populaci, aby věděli, jak správně konzumovat energetické nápoje. A v neposlední řadě bude teď důležitá komunikace s představiteli vládní koalice a poslanci o oznámeném konsolidačním balíčku. Přesun všech nealkoholických nápojů do základní sazby 21% DPH a oddělení nápojů od potravin je zcela nelogické, diskriminační a komplikuje daňový systém místo jeho zjednodušení.“
Dosavadní prezident Jiří Pražan, který úspěšně vedl SVNN téměř dvacet let, se přesunul na pozici člena prezidia SVNN za společnost Coca-Cola Česká republika s.r.o.
Svaz výrobců nealkoholických nápojů byl založen v roce 1993. Jeho členy jsou aktuálně velcí i menší výrobci nealkoholických nápojů. Mezi ně abecedně patří: Coca-Cola, Kofola, Red Bull, Maspex, Moštovna Lažany, Zemcheba, ZON. Portfolio nápojů těchto členů čítá stovky výrobků od balených vod, přes ochucené a minerální vody, limonády, sirupy, kolové nápoje, džusy, energetické nápoje a další.
Svaz výrobců nealkoholických nápojů je členem Potravinářské komory ČR, Hospodářské komory ČR a nově i Svazu Průmyslu a dopravy ČR. Na evropské úrovni je členem UNESDA, evropské asociace výrobců a národních svazů nealkoholických nápojů.
Diskriminační a nesystémové, tak označují výrobci nealkoholických nápojů vládní návrh, aby se právě jejich produkty přesunuly do vyšší 21% sazby DPH. Neobstojí podle nich ani argument, že obsahují příliš cukru a vytváří plastový odpad. Upozorňují totiž, že stejný problém mají také některé potraviny, které budou naopak nově ve 12% sazbě. Opatření může podle nich ve výsledku vést až k propouštění zaměstnanců.
„Byli jsme velmi překvapeni, že veškeré nealkoholické nápoje budou přesunuty do vyšší sazby DPH. Přitom potraviny a nápoje jsou vzájemně v podstatě neoddělitelnou součástí a patří pod stejnou potravinářskou legislativu, takže nerozumíme tomu, proč by potraviny měly být v sazbě 12 % a nápoje ve 21 %,“ řekla pro CNN Prima NEWS Veronika Jakubcová, výkonná ředitelka Svazu výrobců nealkoholických nápojů.
Podobně mluví také přímo výrobci. „Návrhem jsme šokováni. Je to kudla do zad, kterou těžce zkoušený nápojový průmysl opravdu nečekal,“ sdělil pro CNN Prima NEWS generální ředitel Kofoly Daniel Buryš.
Důvodem pro zvýšení DPH u nápojů je podle ministerstva financí například, že ty slazené způsobují obezitu a cukrovku a také množství plastového odpadu. „Nápoje obecně se tam nakonec daly kvůli plastovým obalům. Kupování velkých balíků vod podle mě patří do 90. let,“ uvedl pirátský poslanec Jakub Michálek v rozhovoru pro CNN Prima NEWS.
Výrobci: Potraviny jsou také s cukrem a v plastech
Tento argument se však výrobcům nelíbí. „Na trhu je přeci řada potravin, jako jsou cukrovinky, ve kterých je také cukr. Spousta potravin, například masné či mléčné výrobky, jsou také baleny v plastu. Ne všechny nápoje se zase prodávají v plastu, ale také ve skle či v kartonových obalech. Tohle rozdělení na potraviny a nápoje považujeme za nesystémové a diskriminační. Nechápeme ty důvody,“ vysvětlila Jakubcová.
„Zcela nekompetentní je argumentace ministerstva financí, že cílem rozhodnutí je omezit jednorázové nápojové obaly. Výrobci dlouhodobě aktivně připravují zavedení zálohového systému, který naopak umožní opakované a efektivní využití PET materiálu, a jsou připraveni celý systém financovat. Cirkulární ekonomika je řešením tohoto problému. A my jsme si jisti, že díky zálohování ČR brzy předběhne cíle, které nám nařizuje EU,“ doplnil zase Buryš.
Podle návrhu by měla v nižší sazbě zůstat pouze kohoutková voda. „Tento výklad je nejabsurdnější u balených minerálních, kojeneckých a pramenitých vod z kvalitních zdrojů. Kohoutková voda není alternativou především pro kojenecké a minerální vody, ty mají navíc prokazatelné blahodárné účinky na lidský organismus, slouží k hydrataci a zároveň k doplňování minerálů. Přesto je podle vlády jejich konzumace zřejmě nezdravá, zatímco tiché víno coby alkoholický nápoj vláda nepochopitelně zvýhodňuje nulovou spotřební daní,“ uvedla Jana Ježková, předsedkyně Svazu minerálních vod.
Jde o jednoduchost, hájí Stanjura
Podle ministra financí Zbyňka Stanjury je však důvodem, proč do sazby spadají také kojenecké či minerální vody, zjednodušení systému. „V okamžiku, kdy máte mít jednoduchý systém, je jednodušší mít nápoje v jedné sazbě,“ vysvětloval v Partii na CNN Prima NEWS.
Ani tento argument však neberou výrobci jako obhajitelný. „Pokud tedy pan ministr financí trvá na tom, že by rozlišování na zdravé a nezdravé nápoje bylo moc složité, tak by bylo nejjednodušším řešením vzít všechny nápoje a přeřadit je do sazby 12 % jako potraviny,“ myslí si Jakubcová.
Pokud vláda bude trvat na svém návrhu, může to mít podle ní negativní důsledky. „Dá se očekávat snížená spotřeba nealkoholických nápojů, takže firmy budou mít patrně menší zisk a zaplatí také menší daně. Pokud by se to nějaké společnosti hodně dotklo, tak může dojít třeba i k propouštění zaměstnanců,“ vysvětlila.
Podobně mluví i další. „Chápeme potřebu vlády stabilizovat rozpočet a vnímáme mnoho navržených opatření jako prospěšných. Výsledkem by však rozhodně nemělo být postižení oboru, který jako jeden z mála v Česku patří k lídrům pro celý středoevropský region. Věříme, že vláda ještě bude některé své ne zcela promyšlené návrhy korigovat,“ dodal zase Buryš z Kofoly.
Minimálně například otázka vody je stále otevřená. Michálek ve středu připustil, že by mohla nakonec v nižší sazbě skončit. „To, kde bude zařazena balená voda, přece není otázka vědomostí, ale politického rozhodnutí. Dohoda byla, že voda bude v nižší sazbě, ostatní nápoje ve vyšší. Kde přesně bude balená voda, jsme neřešili a vyplyne to z podrobného návrhu MF, který bude diskutován v koalici a bude ho schvalovat vláda,“ sdělil Michálek.
Minerálky, kola, džusy, šťávy, energetické nápoje ale i kojenecká voda. Všechno s výjimkou kohoutkové vody se přesune do vyšší 21procentní sazby DPH. Daňové překvapení zaskočilo výrobce nápojů.
Od včerejšího velkolepého představení konsolidačního balíčku visela ve vzduchu jedna zásadní nejasnost. Z formulace vládní zprávy i z vyjádření ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) se zdálo, že se nápoje přesunou do vyšší sazby DPH.
Potravináři tomu nechtěli uvěřit a tvrdili, že jde nejspíš o chybu. Nejde.
V rámci sazeb DPH se potraviny oddělí od nealkoholických nápojů. Ty, až na jednu výjimku, kterou představuje kohoutková voda (vodné a stočné je ve 12procentní sazbě), budou zařazeny do základní 21procentní sazby. Veškeré nápoje proto podraží až o sedm procentních bodů, tedy několik korun.
„Důvody jsou například zvyšující se spotřeba energetických a slazených nápojů nebo častý prodej a distribuce v jednorázových, zpravidla plastových obalech,“ potvrdil redakci SZ Byznys Štefan Fous z Ministerstva financí.
Výrobci nápojů jsou v lehkém šoku. „Nápojářský průmysl to vnímá velmi negativně. Je to pro nás velké zklamání. Určitě se zvýší cena pro konečného spotřebitele,“ sdělila Veronika Jakubcová, výkonná ředitelka Svazu výrobců nealkoholických nápojů.
Podle ní by se měla vyšší daň vztahovat i na kávu ve formě nápoje. Naopak mléko či mléčné výrobky, jako jsou Actimel a kefíry, jsou ze své podstaty definovány jako potraviny, a zůstanou tak v nižší sazbě. Stejně tak i zrnková káva.
Je víno zdravější než kojenecká voda?
Tento daňový přesun „odnese“ také kojenecká voda, za kterou si připlatí rodiče s malými dětmi. O to absurdnější podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy je, že vláda odmítla zdanit víno.
„Sama vláda tvrdí, že ´do snížené sazby zařadila primárně položky s nezpochybnitelným zdravotním či sociálním významem´. Takže kojenecká voda nemá pro rodiny s novorozenci zdravotní a sociální význam, zatímco víno ano?“ táže se se Prouza. „Už mi jen chybí billboard: 10 ministrů z 10 doporučuje – pijte víno, budete zdraví. Včetně kojících matek…“ dodal.
K tomu je potřeba dodat, že úvaha o zdanění vína se netýkala DPH, ale spotřební daně, která je na tiché víno již dlouhé roky nulová a není politická vůle to změnit.
O možnosti zdanit slazené nealkoholické nápoje se na vládě diskutovalo už na jaře roku 2022, původně se však uvažovalo jen o daňovém znevýhodnění kalorických nápojů.
„Mezi nealkoholické nápoje patří i balené vody minerální, kojenecké a pramenité. Zejména minerální vody by pro své blahodárné účinky na zdraví měly být dostupné pro pitný režim široké veřejnosti, z těchto vod by se nemělo kvůli vysoké DPH stávat luxusní zboží,“ reagovala Lutfia Volfová, mluvčí nejsilnější nápojářské skupiny Mattoni 1873, která stáčí značky Mattoni, Aquila, Magnesia, Poděbradka, Dobrá voda a Hanácká kyselka. Dodává, že v řadě zemí jsou minerální vody zařazeny do nižší sazby DPH.
DPH ve výši 21 procent na nealko nápoje bude platit při nákupu v restauraci i v kamenných obchodech. Daň bude stejná jako na čepované pivo, které se přesune z nejnižší desetiprocentní sazby. Ministerstvo uvádí, že se chtělo vyhnout absurdním situacím jako u piva, kde se platila odlišná sazba u čepovaného piva v restauraci (10 procent), u stánku či do PET lahve s sebou (21 procent) a také u nealkoholického piva (15 procent). „Cílem nového systému DPH je přehlednost, jednoduchost, srozumitelnost a minimalizace prostoru pro výkladové nejasnosti a potenciální daňové úniky,“ vysvětlilo ministerstvo.
