Diskriminační a nesystémové, tak označují výrobci nealkoholických nápojů vládní návrh, aby se právě jejich produkty přesunuly do vyšší 21% sazby DPH. Neobstojí podle nich ani argument, že obsahují příliš cukru a vytváří plastový odpad. Upozorňují totiž, že stejný problém mají také některé potraviny, které budou naopak nově ve 12% sazbě. Opatření může podle nich ve výsledku vést až k propouštění zaměstnanců.
„Byli jsme velmi překvapeni, že veškeré nealkoholické nápoje budou přesunuty do vyšší sazby DPH. Přitom potraviny a nápoje jsou vzájemně v podstatě neoddělitelnou součástí a patří pod stejnou potravinářskou legislativu, takže nerozumíme tomu, proč by potraviny měly být v sazbě 12 % a nápoje ve 21 %,“ řekla pro CNN Prima NEWS Veronika Jakubcová, výkonná ředitelka Svazu výrobců nealkoholických nápojů.
Podobně mluví také přímo výrobci. „Návrhem jsme šokováni. Je to kudla do zad, kterou těžce zkoušený nápojový průmysl opravdu nečekal,“ sdělil pro CNN Prima NEWS generální ředitel Kofoly Daniel Buryš.
Důvodem pro zvýšení DPH u nápojů je podle ministerstva financí například, že ty slazené způsobují obezitu a cukrovku a také množství plastového odpadu. „Nápoje obecně se tam nakonec daly kvůli plastovým obalům. Kupování velkých balíků vod podle mě patří do 90. let,“ uvedl pirátský poslanec Jakub Michálek v rozhovoru pro CNN Prima NEWS.
Výrobci: Potraviny jsou také s cukrem a v plastech
Tento argument se však výrobcům nelíbí. „Na trhu je přeci řada potravin, jako jsou cukrovinky, ve kterých je také cukr. Spousta potravin, například masné či mléčné výrobky, jsou také baleny v plastu. Ne všechny nápoje se zase prodávají v plastu, ale také ve skle či v kartonových obalech. Tohle rozdělení na potraviny a nápoje považujeme za nesystémové a diskriminační. Nechápeme ty důvody,“ vysvětlila Jakubcová.
„Zcela nekompetentní je argumentace ministerstva financí, že cílem rozhodnutí je omezit jednorázové nápojové obaly. Výrobci dlouhodobě aktivně připravují zavedení zálohového systému, který naopak umožní opakované a efektivní využití PET materiálu, a jsou připraveni celý systém financovat. Cirkulární ekonomika je řešením tohoto problému. A my jsme si jisti, že díky zálohování ČR brzy předběhne cíle, které nám nařizuje EU,“ doplnil zase Buryš.
Podle návrhu by měla v nižší sazbě zůstat pouze kohoutková voda. „Tento výklad je nejabsurdnější u balených minerálních, kojeneckých a pramenitých vod z kvalitních zdrojů. Kohoutková voda není alternativou především pro kojenecké a minerální vody, ty mají navíc prokazatelné blahodárné účinky na lidský organismus, slouží k hydrataci a zároveň k doplňování minerálů. Přesto je podle vlády jejich konzumace zřejmě nezdravá, zatímco tiché víno coby alkoholický nápoj vláda nepochopitelně zvýhodňuje nulovou spotřební daní,“ uvedla Jana Ježková, předsedkyně Svazu minerálních vod.
Jde o jednoduchost, hájí Stanjura
Podle ministra financí Zbyňka Stanjury je však důvodem, proč do sazby spadají také kojenecké či minerální vody, zjednodušení systému. „V okamžiku, kdy máte mít jednoduchý systém, je jednodušší mít nápoje v jedné sazbě,“ vysvětloval v Partii na CNN Prima NEWS.
Ani tento argument však neberou výrobci jako obhajitelný. „Pokud tedy pan ministr financí trvá na tom, že by rozlišování na zdravé a nezdravé nápoje bylo moc složité, tak by bylo nejjednodušším řešením vzít všechny nápoje a přeřadit je do sazby 12 % jako potraviny,“ myslí si Jakubcová.
Pokud vláda bude trvat na svém návrhu, může to mít podle ní negativní důsledky. „Dá se očekávat snížená spotřeba nealkoholických nápojů, takže firmy budou mít patrně menší zisk a zaplatí také menší daně. Pokud by se to nějaké společnosti hodně dotklo, tak může dojít třeba i k propouštění zaměstnanců,“ vysvětlila.
Podobně mluví i další. „Chápeme potřebu vlády stabilizovat rozpočet a vnímáme mnoho navržených opatření jako prospěšných. Výsledkem by však rozhodně nemělo být postižení oboru, který jako jeden z mála v Česku patří k lídrům pro celý středoevropský region. Věříme, že vláda ještě bude některé své ne zcela promyšlené návrhy korigovat,“ dodal zase Buryš z Kofoly.
Minimálně například otázka vody je stále otevřená. Michálek ve středu připustil, že by mohla nakonec v nižší sazbě skončit. „To, kde bude zařazena balená voda, přece není otázka vědomostí, ale politického rozhodnutí. Dohoda byla, že voda bude v nižší sazbě, ostatní nápoje ve vyšší. Kde přesně bude balená voda, jsme neřešili a vyplyne to z podrobného návrhu MF, který bude diskutován v koalici a bude ho schvalovat vláda,“ sdělil Michálek.
Minerálky, kola, džusy, šťávy, energetické nápoje ale i kojenecká voda. Všechno s výjimkou kohoutkové vody se přesune do vyšší 21procentní sazby DPH. Daňové překvapení zaskočilo výrobce nápojů.
Od včerejšího velkolepého představení konsolidačního balíčku visela ve vzduchu jedna zásadní nejasnost. Z formulace vládní zprávy i z vyjádření ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) se zdálo, že se nápoje přesunou do vyšší sazby DPH.
Potravináři tomu nechtěli uvěřit a tvrdili, že jde nejspíš o chybu. Nejde.
V rámci sazeb DPH se potraviny oddělí od nealkoholických nápojů. Ty, až na jednu výjimku, kterou představuje kohoutková voda (vodné a stočné je ve 12procentní sazbě), budou zařazeny do základní 21procentní sazby. Veškeré nápoje proto podraží až o sedm procentních bodů, tedy několik korun.
„Důvody jsou například zvyšující se spotřeba energetických a slazených nápojů nebo častý prodej a distribuce v jednorázových, zpravidla plastových obalech,“ potvrdil redakci SZ Byznys Štefan Fous z Ministerstva financí.
Výrobci nápojů jsou v lehkém šoku. „Nápojářský průmysl to vnímá velmi negativně. Je to pro nás velké zklamání. Určitě se zvýší cena pro konečného spotřebitele,“ sdělila Veronika Jakubcová, výkonná ředitelka Svazu výrobců nealkoholických nápojů.
Podle ní by se měla vyšší daň vztahovat i na kávu ve formě nápoje. Naopak mléko či mléčné výrobky, jako jsou Actimel a kefíry, jsou ze své podstaty definovány jako potraviny, a zůstanou tak v nižší sazbě. Stejně tak i zrnková káva.
Je víno zdravější než kojenecká voda?
Tento daňový přesun „odnese“ také kojenecká voda, za kterou si připlatí rodiče s malými dětmi. O to absurdnější podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy je, že vláda odmítla zdanit víno.
„Sama vláda tvrdí, že ´do snížené sazby zařadila primárně položky s nezpochybnitelným zdravotním či sociálním významem´. Takže kojenecká voda nemá pro rodiny s novorozenci zdravotní a sociální význam, zatímco víno ano?“ táže se se Prouza. „Už mi jen chybí billboard: 10 ministrů z 10 doporučuje – pijte víno, budete zdraví. Včetně kojících matek…“ dodal.
K tomu je potřeba dodat, že úvaha o zdanění vína se netýkala DPH, ale spotřební daně, která je na tiché víno již dlouhé roky nulová a není politická vůle to změnit.
O možnosti zdanit slazené nealkoholické nápoje se na vládě diskutovalo už na jaře roku 2022, původně se však uvažovalo jen o daňovém znevýhodnění kalorických nápojů.
„Mezi nealkoholické nápoje patří i balené vody minerální, kojenecké a pramenité. Zejména minerální vody by pro své blahodárné účinky na zdraví měly být dostupné pro pitný režim široké veřejnosti, z těchto vod by se nemělo kvůli vysoké DPH stávat luxusní zboží,“ reagovala Lutfia Volfová, mluvčí nejsilnější nápojářské skupiny Mattoni 1873, která stáčí značky Mattoni, Aquila, Magnesia, Poděbradka, Dobrá voda a Hanácká kyselka. Dodává, že v řadě zemí jsou minerální vody zařazeny do nižší sazby DPH.
DPH ve výši 21 procent na nealko nápoje bude platit při nákupu v restauraci i v kamenných obchodech. Daň bude stejná jako na čepované pivo, které se přesune z nejnižší desetiprocentní sazby. Ministerstvo uvádí, že se chtělo vyhnout absurdním situacím jako u piva, kde se platila odlišná sazba u čepovaného piva v restauraci (10 procent), u stánku či do PET lahve s sebou (21 procent) a také u nealkoholického piva (15 procent). „Cílem nového systému DPH je přehlednost, jednoduchost, srozumitelnost a minimalizace prostoru pro výkladové nejasnosti a potenciální daňové úniky,“ vysvětlilo ministerstvo.
NGO-Industry coalition urges decision-makers to take action to prioritise closed-loop recycling in the EU Packaging and Packaging Waste Regulation
In the context of the discussions in the Council of the EU and the European Parliament on the Proposal for an EU Packaging and Packaging Waste Regulation (PPWR), the undersigned organisations call for concrete actions to better support closed-loop recycling and put an end to the downcycling of high-quality feedstock for recycling. This is the only way to achieve packaging circularity in Europe.
Our organisations welcome the Commission’s ambition to increase the part of recycled content in packaging in Europe. However, a pre-condition to this ambition is the creation of a well-functioning market for recycled materials that:
gives the sectors covered by the scope of the recycled content targets a fair access to sufficient high-quality recycled materials to meet the targets;
promotes high-quality recycling and avoids downcycling.
In this respect, the PPWR proposal states that Member States shall ensure that systems are set up to provide for the return and separate collection of all packaging waste in a way that facilitates its preparation for re-use and high-quality recycling (Art. 43.1).
However, the proposal does not include any definition of high-quality recycling or any concrete measure that would guarantee that high-quality recycled materials, such as the ones complying with the Food Contact Materials Regulation, are actually used in priority in food-grade applications. This means that those materials (complying with EU food safety requirements) can be downcycled and used in applications which do not require the same quality requirements.
To stop this uncircular practice, we believe that high-quality recycling should be clearly defined in Article 3 of the PPWR as “any recovery operation, as laid down in Article 3 point (17) of Directive 2008/98/EC, which ensures that the distinct quality of the waste material collected is preserved or recovered during such a recovery operation so it allows further recyclability and can be re-used in the same way and for the same product category it came from, with minimal loss of quantity, quality or function”.
Actually, the rationale for defining the quality of recycling has already been outlined in the 2023 EU JRC Report “Towards a better definition and calculation of recycling”, which states that “A definition of high-quality recycling could help developing policies focused on improving the quality of recycling outputs by the entire recycling chain, ultimately ensuring a greater level of resource circularity.”
In order to put the theory into practice and to facilitate high-quality recycling, Article 43.1 should also be amended to mandate Member States to set up systems which give priority to high-quality recycling rather than downcycling. This would help ensuring that high-quality recycling in a closed- loop becomes the norm in all EU Member States.
In addition, we propose to amend Article 7 to ensure that industries using contact-sensitive materials, such as the food and beverage industry, have a “priority right” to facilitate their fair access to the contact-sensitive recycled materials coming from the recyclable and recycled products they placed on the market and which were successfully collected. In the case of PET, for example, there is a high level of competition between food-grade packaging and textile to access high-quality PET. As it is not possible to obtain food-grade materials from polyester textile, the food and beverage industry should have a right of first refusal on food-grade feedstock for recycling.
Giving priority access to high-quality recycling, such as bottle-to-bottle recycling, offers the greatest potential for achieving significant reductions in carbon emissions from the continuous recirculation of material resources, both in the short term (by 2030) and in the long term (by 2040 and beyond).
Deposit and Return Systems (DRS) have also a key role to play in supporting high-quality recycling and the PPWR proposal already recognises that DRS will contribute to the increase of the supply of good quality secondary raw material suitable for closed-loop recycling.
It is therefore key to include in the minimum requirements for DRS in Annex X of the proposal such a “priority right” which would guarantee that beverage packaging collected via DRS is recycled and used again in priority in new beverage packaging in a closed-loop recycling system, therefore guaranteeing high-quality recycling wherever possible.
In the absence of such a system, food-grade feedstock for recycling obtained from the beverage packaging collected via the DRS can be sold for use in non-food applications and break the beverage packaging recycling loop.
In a nutshell, our proposals are to:
Clearly define high-quality recycling in Article 3 of the PPWR
Amend Article 43.1 of the PPWR mandate Member States to set up systems which give priority to high-quality recycling
Amend Article 7 of the PPWR to ensure that industries using contact-sensitive materials have a “priority right” to facilitate their access to the contact-sensitive recycled materials necessary to meet their recycled content targets
Include in the minimum requirements for DRS in Annex X of the PPWR a priority right for beverage producers participating in the scheme which would guarantee that beverage packaging collected via DRS is recycled and used again in priority in new beverage packaging
Why are those proposals fair?
Because EU legislation sets both packaging safety requirements and recycled content targets on the beverage sector but does not foresee any mechanism that would guarantee it has access to the food-grade recycled content required.
Therefore, without the necessary support on feedstock access, the recycled content targets set in the PPWR will be extremely challenging to achieve, even more for SMEs (representing 95% of the food and beverage industry).
Furthermore, 68% of PET beverage bottles are currently downcycled into other PET applications – like polyester textiles, automobile or toys – where it cannot be recovered and recycled back into new bottles. This is not circularity. This is downcycling.
Finally, granting unconditional access to food-grade recycled content to other sectors which do not require the same quality requirements does not incentivise them to invest in collecting and recycling their own materials. It promotes downcycling instead of closed-loop recycling.
We thank you in advance for your attention, Yours sincerely,
Signatories:
NMWE – Natural Mineral Waters Europe The Changing Markets Foundation The Minderoo Foundation The Reloop Platform
Stát by měl zvýšit daň za slazené a alkoholické nápoje, podmínit poskytování příspěvků na péči docházkou na preventivní prohlídky a zefektivnit systém nemocenského pojištění. Jako kroky ke zlepšení zdravotního stavu obyvatel to navrhuje Národní ekonomická rada vlády (NERV). Stát by díky tomu v budoucnu navíc získal miliardy korun do rozpočtu.
Zvyšování daňových sazeb ale tvrdě naráží na odpor u výrobců i některých stran. „Z našeho pohledu se záměr o přesun slazených nealkoholických nápojů do vyšší sazby DPH jeví jako diskriminační“ uvedla pro Právo Veronika Jakubcová, výkonná ředitelka Svazu výrobců nealkoholických nápojů.
Co pohyb a sport?
Stát by se měl podle ní víc soustředit na podporu pohybových aktivit a sportu, ideálně už v základních školách. Nikoliv na zvýšení daně u jednoho typu potraviny s obsahem cukru.
Sami výrobci podle ní navíc i bez pohrůžky zvyšováním daní pracují na snižování obsahu cukru v nápojích.
Podle lékaře a člena NERV Pavla Hroboně podobný přístup v Británii nevedl ke zvyšování cen, ale ke snižování cukru v nápojích. I praxe v jiných zemích ukázala, že to může pomoci snížit celkovou spotřebu nebo aspoň zvýšit povědomí o rizicích vysoké konzumace cukru. Dopad je jednoznačný – méně lidí s obezitou, cukrovkou i srdečními chorobami.
Příjmy do státní kasy by se při zavedení spotřební daně na slazené nápoje ve výši 2,50 Kč na litr pohybovaly kolem 2,2 miliardy ročně, a to i za předpokladu snížení spotřeby asi o 15 procent., což je zahraniční odhad. V návrhu, který má Právo k dispozici, to uvádí NERV.
Stejný princip platí pro alkohol, v jehož konzumaci si Češi drží prvenství v EU. Nesystémová je podle expertů také výjimka z daně pro tzv. tichá vína, což je fakticky většina běžně konzumovaných vín, která nemají bublinky.
