(ČRo Plus, Pro a Proti, 13. listopad 2023, Karolina Koubová)
Obliba tzv. energy drinků mezi dětmi a dospívajícími roste. Z konzumace především jednoho konkrétního nápoje se vlivem influencerů a youtuberů, kteří ho propagují, stal doslova trend a statusová záležitost. Pediatři a Státní zdravotní ústav ale varují, že tento trend může být pro mladý a dětský organismus značně rizikový a způsobovat poruchy pozornosti, nadváhu, bušení srdce a další zdravotní problémy.
Mělo by se k energetickým nápojům přistupovat jako k alkoholu, a tedy jejich prodej mladistvým zakázat jako například v Polsku? Ve Sněmovně leží návrh na regulaci i u nás – je potřebná, nebo jsou energy drinky zbytečně démonizované?
Ředitelka Svazu výrobců nealkoholických nápojů Veronika Jakubcová tvrdí, že je lepší osvěta než regulace. „I v jiných případech, kdy například alkohol je ze zákona regulován, vidíme, že ho i přesto některé nezletilé osoby konzumují,“ dodává.
„Na studentech, kteří mě ve Sněmovně navštěvují, vidím, že regulace sama o sobě nedokáže úplně ovlivnit to, zdali naše děti, studenti a žáci vědí, proč jim to zakazovat,“ míní Martina Ochodnická (TOP 09), poslankyně a členka sněmovního zdravotního výboru, která je spoluautorkou návrhu o regulaci energy drinků a podílela se i na regulaci nikotinových sáčků.
Podoba regulace
Návrhů na podobu regulace je podle Ochodnické mnoho. „Vidíme ji v mnoha ohledech – půjde o věk, reklamu či umístění v obchodě spolu s dalšími návykovými látkami, které dá najevo, že se jedná o něco, co není úplně zdraví prospěšné,“ říká.
„Účinná osvěta by proběhla i bez potřeby regulace, a to v podobě komunikační kampaně,“ tvrdí Jakubcová. „To je novinka z posledního období, nicméně energetické nápoje se prodávají více než 25 let a jejich, řekněme, závadnost jako taková nebyla prokázána. Například kofeinu je v šálku filtrované kávy více než v energetickém nápoji.“
„Ze zdravotního výboru však přišel podnět, že bychom jejich škodlivost měli více sledovat, na jehož konto jsme osvětovou kampaň připravili,“ dodává.
Prokázání závadnosti
„Závadnost nebyla prokázána v množství, které znamená jeden až dva energetické nápoje týdně. Pokud jich konzumuje kdokoli z nás více, projevují se negativní důsledky nadměrného užívání. Množství cukru a doprovodných stimulačních látek může mít za efekt nespavost, psychické problémy dětí či nesoustředěnost,“ vysvětluje Ochodnická.
Dodává, že dítě si kávu nedá, protože není sladká.
„Největšími zdroji kofeinu jsou černý čaj, následuje káva, poté nápoje tzv. kolového typu a až další v řadě jsou energetické nápoje. A ještě bych tady možná doplnila důležitou věc, jak říká paní poslankyně, je to skutečně o míře,“ míní Jakubcová. Průzkumy však upozorňují na to, že téměř každý desátý školák má sklon k rizikovému užívání energetických nápojů.
„Je potřeba říct, že novinka, o které se od začátku minulého týdne hovoří, není ve Svazu výrobců nealkoholických nápojů, a množství kofeinu, které je v jejich nápoji, je dvojnásobné oproti těm našim. My respektujeme 320 mg kofeinu na litr,“ upozorňuje.
Zavedení spotřební daně ze slazených nápojů by zvýšilo rozpočtové příjmy o 2,7 miliardy korun a znamenalo by miliardové úspory zdravotních a sociálních nákladů. Navíc by pomohlo snížit obezitu. Vyplývá to ze studie společnosti PAQ Research. Odborníci, kteří jsou členy Národní ekonomické radě vlády (NERV), navrhují takzvaný polský model, podle kterého se daň váže na koncentraci cukru v litru nápoje.
Zdanění by podle analýzy jen omezeně zasáhlo výrobce nápojů, kteří budou motivováni snižovat koncentraci cukru a prodávat neslazené nápoje.
Studieuvádí, že Česko má třetí nejvyšší podíl dospělých lidí s nadváhou ze zemí v Evropské unii a že nadváha více než 58 procent populace má výrazně negativní dopady na zdravotní a sociální systém a ekonomickou produktivitu.
Jedním z hlavních zdrojů konzumace cukru představují právě slazené nápoje. V USA z nich podle analýzy pochází až čtvrtina zkonzumovaných cukrů. V Česku data chybí, experti ale předpokládají podobné trendy.
Ve světě zavedlo daň v různých podobách přes 50 zemí, z čehož 12 zemí je evropských, naposledy v roce 2021 Polsko.
„Všechny modely motivují výrobce ke snižování koncentrace cukru ve svých nápojích. Nicméně polský model má nejjemnější nastavení sazeb daně, a tak je nejúčinnější v motivování výrobců k snižování koncentrace cukru, zejména těch s velmi vysokou koncentrací. Právě snížení koncentrace cukru v nealkoholických nápojích je hlavní záměr této daně, přidružený daňový výnos je sekundární,“ uvedl ekonom PAQ Research Jakub Komárek.
Polský systém pracuje se základní sazbou na nápoje s jistou minimální koncentrací cukru a variabilním komponentem, který dále víc zatěžuje slazené nápoje. Tím pádem čím větší koncentraci cukru daný slazený nápoj má, tím je sazba daně vyšší.
Zvyšovat DPH není cesta, tvrdí studie
Spotřební daň je podle autorů studie lepší varianta než zvyšování daně z přidané hodnoty (DPH), se kterým počítá konsolidační balíček, a to pro všechny nealkoholické nápoje včetně neslazených.
„DPH víc zdražuje dražší nápoje, na což spotřebitelé reagují výběrem levnějších, ale stejně slazených nápojů, často ještě horší kvality. A výrobci nejsou motivováni snižovat objem cukru,“ podotkl Komárek.
Stát v současnosti ze slazených nápojů s vysokým obsahem cukru vybírá DPH 15 procent, od ledna by to podle změn, které zavádí konsolidační balíček, mělo být 21 procent.
Balíček, který mění šest desítek zákonů a má v příštích dvou letech mimo jiné díky daňovým změnám snížit rozpočtový deficit o 150 miliard korun, schválila minulý týden Sněmovna. Změny musí ještě projednat Senát a podepsat prezident. Většina změn má vstoupit v účinnost od začátku příštího roku.
Důkazy o přínosech zdanění chybí, říkají firmy
Svaz výrobců nealkoholických nápojů s tvrzením, že by vyšší zdanění slazených nápojů snížilo obezitu, nesouhlasí. Země jako Finsko nebo Spojené království, které tyto nápoje více zdanily, se stále potýkají s rostoucí obezitou a neposkytly důkazy o přínosech pro zdraví obyvatel, sdělila výkonná ředitelka svazu Veronika Jakubcová.
Vyšší zdanění nealkoholických nápojů je podle svazu diskriminační, a to i kvůli tomu, že slazené nápoje často nepřispívají hlavním způsobem ke konzumaci takzvaných volných cukrů. „Cukrovinky, slané svačiny, sušenky, koláče a pečivo a snídaňové cereálie jsou na prvním místě, následované mlékem a jogurty, ovocem a ovocnými šťávami a nakonec nápoji,“ uvedla Jakubcová. Upozornila na to, že k tomu dospělo i stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnosti potravin (EFSA).
Jakubcová také poukázala na to, že výskyt obezity ovlivňují sociální, ekonomické nebo environmentální faktory, což uznává i Světová zdravotnická organizace (WHO). Jde například o omezení fyzického pohybu nebo životní styl, který vede k menší spotřebě energie, uvedla. Firmy podle svazu snižují množství cukru ve svých nápojích na základě doporučení WHO nebo strategie Z farmy na vidličku EU.
Jakubcová poznamenala, že každé zvýšení ceny nápoje pro spotřebitele vede ke snížení spotřeby. „V závislosti na detailech má toto následně vliv na obrat, zisk, zaměstnanost, a to nejen u výrobce, ale i u kooperujících subjektů, jako jsou dodavatelé, či přepravci. Snížení spotřeby ovlivňuje nejen zisk, ale následně i výši odváděných daní a v konečném důsledku může vést i k propouštění zaměstnanců,“ dodala.
(novinky.cz ze dne 17.10.2023, Pavel Cechl, citace z článku)
(…..) „Každé zvýšení ceny nápoje pro spotřebitele vede logicky ke snížení spotřeby,“ řekla Veronika Jakubcová, výkonná ředitelka Svazu výrobců nealkoholických nápojů. Jsou v tom ale podle ní skrytá i negativa, protože snížení spotřeby ovlivňuje nejen zisk, nýbrž následně také výši odváděných daní a v konečném důsledku může vést k propouštění zaměstnanců. Navíc by podle ní šlo o diskriminaci výrobců nápojů, protože hlavním přispěvatelem k příjmu volných cukrů jsou cukrovinky, sušenky, koláče a pečivo. (….)
