Odborníci varují: Navrhovaná regulace energetických nápojů má vážené slabiny. Zakazuje prodej energetických nápojů v nápojových automatech pro všechny! Zakazuje sponzoring sportu a umění!

(Praha, 12. června 2025) – Navrhovaná legislativa, která má omezit prodej energetických nápojů, čelí tvrdé kritice odborné veřejnosti. Podle účastníků dnešního odborného semináře na půdě Sněmovny Parlamentu České republiky obsahuje zákon vážné nedostatky, ohrožuje dostupnost nápojů i pro dospělé spotřebitele, znemožňuje jejich prodej v automatech a omezuje sponzoring sportu a umění. Regulace bez širší odborné diskuse a notifikace v orgánech EU může mít vážné dopady na trh i právní prostředí.

Přes veškerá dřívější upozornění ze strany vlády, ministerstev a odborníků byla do zákona přidána další překvapivá a nelogická omezení. Prodej energetických nápojů v prodejních automatech bude zastaven i pro dospělé, protože bude možné ověřovat věk pouze lidskou obsluhou. Tím například na pracovištích a v náročných provozech, kde pracují tisíce zaměstnanců často na směny, v zásadě skončí prodej energetických nápojů. Z návrhu zákona totiž vypadla možnost instalace čtečky pro ověření věku.

Podobně nelogické je i omezení reklamy a sponzoringu. Nebude možné, aby výrobci sponzoringem podporovali například sportovní kluby – a to, jak dorost, tak dospělé. Nebo nebude možné, aby výrobci podporovali kupříkladu nejlepší českou lyžařku a snowboardistku, protože by se tím ona stala nechtěným, a podle novely zákona hlavně nežádaným vzorem pro mladé. Tímto opatřením mohou poslanci připravit český sport a umění o desítky milionů korun ročně.

V Poslanecké sněmovně se dnes uskutečnil odborný seminář s názvem „Regulace energetických nápojů – bude to fungovat?“, který pokračuje ve veřejné debatě o smysluplnosti navrhovaných zákazů prodeje energetických nápojů a potravin.

Odborníci, zástupci průmyslu, obchodu i zahraniční experti se za účasti některých poslanců shodli: aktuální návrh zákona je legislativně nedopracovaný, praktická vymahatelnost je velmi problematická a dopady budou velice negativní do oblastí, které vůbec ovlivňovat nemají.

„Debata k návrhu změny zákona není o složení nápojů. Je to střet dvou přístupů: svobodného, zodpovědného občana a byrokratického, zákazy posedlého státu. Navrhovaná regulace je přehnaná, prakticky nevymahatelná a zasahuje i do soukromí rodin. Takové zákony nemohu podpořit,“ uvedl poslanec a právní expert Karel Haas

Zákon, který má být projednán ve třetím čtení, vznikl ve skupině čtrnácti poslanců. Ti již nyní deklarují, že další zákazy budou následovat. Tvrdá regulace ale vznikla bez hlubší analýzy dopadů, bez projednání s dotčenými subjekty a bez jiné než zdravotnické debaty. Zástupci průmyslu potvrdili, že s nimi nebyly návrhy vůbec konzultované.

„Regulační zásah, který dopadne na tisíce obchodníků a fakticky zlikviduje možnost prodávat bezpečný a legální produkt i dospělým konzumentům v nápojových automatech, nemůže vznikat takto na koleně, ale musí projít standardním procesem. Ostatně vláda deklarovala ve svém programovém prohlášení, že zákony budou vznikat tak, aby se k nim mohl každý subjekt vyjádřit,“ uvedl Michal Dyttert, prezident Svazu výrobců nealkoholických nápojů a doplnil „Drakonické zákazy reklamy mohou znamenat výrazný zásah nejen do trhu, který  s energetickými nápoji přímo nesouvisí, ale i do financování sportu a také s těmito představiteli odborné veřejnosti návrhy nikdo nekonzultoval“.

Zaznělo rovněž vážné varování před porušením evropských pravidel – návrh zákona nebyl notifikován dle směrnice (EU) 2015/1535. Právní nejistota a zásadní výhrady k proceduře tak představují reálné riziko i pro budoucí vymahatelnost zákona. Nepovedený návrh zákona tak pravděpodobně vyvolá vleklé právní spory na úrovni České republiky i Evropské unie.

„Zákony, které nerespektují evropská pravidla a jsou vytvářeny bez konzultací, ohrožují právní jistotu, ale také integritu vnitřního trhu EU, který je základem budoucí prosperity a stability EU,“ uvedla Helen Benson, Regulatory Affairs Director, UNESDA.

Největší slabiny navrhované regulace podle expertů:

  • Neprovázanost a nepřehlednost návrhu – změny byly nahrány do systému těsně před druhým čtením a nebyly náležitě projednány.
  • Diskriminace – na trhu budou produkty se stejnými účinky jako energetické nápoje, ale nespadnou do definice energetického nápoje a budou cílit přímo na děti.
  • Nevymahatelnost – inspektoři upozorňují, že v praxi nebude možné účinně kontrolovat, kdo si energetický nápoj koupil.
  • Chybějící notifikace EU – zákon se týká volného pohybu zboží a měl být notifikován v systému TRIS. Dosud tak nebylo učiněno.
  • Zákaz může mít na mladistvé opačný efekt – místo snížení konzumace může regulace vést k přesunu spotřeby mimo dohled. Energetické nápoje se mohou stát symbolem vzpoury.
  • Dopad na maloobchod – malé prodejny, zejména na venkově, ponesou nové povinnosti a riziko sankcí, bez jasných pravidel a opory v zákoně.
  • Konec podpory sportu – zákaz reklamy zasáhne sponzoring sportovních akcí a klubů, které energetické nápoje často finančně podporují.
  • Negativní dopad na trh pro dospělé – návrh zkomplikuje prodej v automatech a znemožní efektivní marketing i směrem k dospělým spotřebitelům. Jelikož nelze instalovat k automatu čtečku pro ověření věku, ale u automatu musí být lidská kontrola, pokud bude automat nabízet energetické nápoje.
  • Drakonické pokuty za porušení zákona – 150 000,- Kč za podání nápoje nezletilému.

Osvěta místo zákazů

Účastníci semináře se shodli na tom, že osvěta, edukace a samoregulace jsou funkční cestou, jak podpořit zdravý životní styl mladistvých. Webová osvětová platforma www.energetickenapojezodpovedne.cz byla již dříve prezentována a silně promována na sociálních sítích jako příklad iniciativy, která přináší praktické informace, přehledné značení výrobků a dobrovolná omezení reklamy, stejně tak jako negativní účinky v případě nadměrného užívání energetického nápoje.

„Stát nemá suplovat roli rodiče. Měl by poskytovat informace, ne zakazovat. To, co funguje, je osvěta a spolupráce, nikoli příkazy ze strany státu,“ uzavřela Veronika Jakubcová, výkonná ředitelka Svazu výrobců nealkoholických nápojů.

 

Co zaznělo na semináři (výběr citací)

Michal Dyttert, prezident Svazu výrobců nealkoholických nápojů:

„Regulace v této podobě neřeší problém, ale vytváří nový. Místo aby stát spolupracoval s výrobci a podporoval samoregulaci a osvětu, sahá k zákazům bez debaty a analýzy dopadů.“

 „Nepotřebujeme symbolická gesta, ale skutečnou změnu v přístupu.“

MUDr. Zdeněk Pospíšil, lékař, EUC klinika

„Energetické nápoje nejsou démonem samy o sobě – problém nastává až při nadměrné a nekontrolované konzumaci. Prevence a edukace dávají větší smysl než zákazy.“

„Dítě, které je dlouhodobě unavené a pod stresem, nebude chráněno zákazem energetických nápojů. Musíme řešit příčiny, ne symptomy.“

Moris Hyršl, ResSOLUTION Group

„Výsledky výzkumu ukazují, že děti a mladiství pijí energetické nápoje především odpoledne – nikoli v noci, což je pozitivní zjištění. Spotřeba výrazně roste po 15. roce života, takže klíčovým obdobím pro prevenci je konec základní školy. Ukázalo se také, že samotné restrikce nemusí být účinné – významná část mládeže deklarovala snahu hledat si cestu k těmto nápojům navzdory restrikcím a hrozí, že někteří je mohou nahradit jinými, horšími stimulanty.“

Pavel Březina, Asociace českého tradičního obchodu:

„Regulace dopadne na všechny – od venkovských prodejen až po velké řetězce. Již dnes prodavačky musí čelit agresivitě od některých zákazníků při prokazování věku při prodeji alkoholu a tabákových výrobků. Místo dalších sankcí a povinností bychom potřebovali jasnou podporu – například metodické pokyny, právní ochranu nebo školení, jak takové situace řešit“

„Taková legislativa nejvíce zasáhne ty, kteří se snaží pravidla dodržovat. Ti, kdo prodávají v šedé zóně, se jí budou dál vyhýbat. Byrokracie v obchodu už teď překračuje únosnou mez – a stát místo pomoci přidává nové povinnosti.“

Michael Fanta, hlavní analytik, CETA:

„Každá regulace by měla začít otázkouco přesně chceme změnit – a jak poznáme, že se to daří?

Helen Benson, Regulatory Affairs Director, UNESDA

„Evropské právo vyžaduje, aby byl jakýkoli návrh vnitrostátního předpisu, který má vliv na volný pohyb zboží, oznámen. Česká republika tento krok dosud zcela vynechala.“

Energetické nápoje až od 18 let. Poslanci připravili změnu zákona

(e15.cz , 4. září 2024, bru, ČTK)

Poslanci ze stran napříč politickým spektrem připravují zákaz prodeje energetických nápojů dětem a mladistvým. Vyhlášku chtějí mít hotovou do konce volebního období. Ve hře je zákaz prodeje do 15 let nebo do 18 let věku. 

Energetické nápoje obsahují kombinaci hned několika látek, které mohou být pro dětský organismus škodlivé, argumentují poslanci. „Jak jsme se jako společnost shodli, že cigarety dětem do pusy nepatří, tak máme obdobně shodu, že nepatří do pusy dětem do 15 let nebo dospělosti ani energetické nápoje,“ řekla na tiskové konferenci poslankyně Olga Richterová (Piráti).

Poslanci mají několik variant vyhlášky včetně různé věkové hranice a způsobů vymáhání zákazu, detaily budou řešit v poslaneckých klubech, než předloží legislativní návrh. K návrhu se připojili například poslanci z ODS, TOP 09, STAN, SPD, KDU-ČSL, nebo České pirátské strany.

„Mnozí z nás netuší, co obsahují energetické nápoje a co to dělá s tělem. Vezmeme-li si energetický nápoj, tak vypijeme 12 až 40 kostek cukru se dvěma espressy a taurinem,“ uvedla na tiskové konferenci poslankyně TOP 09 Martina Ochodnická.

Jan Tuna, který se účastnil přípravy petice proti energetickým nápojům, varoval, že návrh vyhlášky budou brzdit výrobci v obavě ztráty zisků. Petici podle něj podepsaly zhruba čtyři tisíce lidí, kteří požadují zákaz prodeje lidem do 18 let. Podle české části mezinárodní studie pije energetické nápoje nejméně dvakrát týdně pětina dětí ve věku 11 až 15 let. Je jich zhruba 70 tisíc, v roce 2018 jich přitom bylo 40 tisíc až 50 tisíc.

Odborníci častější konzumaci nápojů, jejichž hlavní složkou je cukr či jiné sladidlo a kofein, spojují s různými zdravotními potížemi, jako jsou bolesti hlavy, depresivní stavy nebo nižší životní spokojenost. V jedné plechovce energetického nápoje je zhruba stejně kofeinu jako ve čtyřech šálcích kávy, což může způsobovat i zdravotní potíže nebo problémy se spánkem. Eliška Selinger ze Státního zdravotního ústavu ve Sněmovně uvedla, že energetické nápoje podporují mimo jiné další rizikové chování a návyky, například častější konzumaci alkoholu.

Svaz výrobců nealkoholických nápojů (SVNN) vystoupil proti návrhu na omezení prodeje. „Problémem návrhu je to, že staví bezpečné energetické nápoje do pozice návykové látky, což je evidentně nevědecké a nepřijatelné. Energetické nápoje jsou bezpečné a kvalitní produkty, to potvrzuje Evropská agentura pro bezpečnost potravin,“ uvedla výkonná ředitelka SVNN Veronika Jakubcová.

Na trhu je asi 200 typů těchto nápojů obsahujících kofein, podle zákona jsou i označené jako nevhodné pro děti a kojící ženy, prodej ale zatím omezený není. 

Prodej energetických nápojů dětem zakázaly před deseti lety pobaltské země. Zákaz platí také v některých německých spolkových zemích, Velké Británii nebo nově v Polsku.

Zdroj: https://www.e15.cz/byznys/potraviny/energeticke-napoje-az-od-18-let-poslanci-pripravili-zmenu-zakona-1418397

Energeťáky jako cigarety? Politici tlačí na omezení prodeje mladistvým, Coca-Cola a spol. se brání

(Echo24.cz, 4. září 2024, Jan Hrdlička)

Debata o zákazu prodeje energetických a sladkých nápojů nabírá na obrátkách. Návrh, který v současné době projednávají poslanci zdravotnického výboru, má podporu ze strany odborníků i části veřejnosti, přičemž jeho hlavním cílem je chránit zdraví dětí před negativními dopady nadměrné konzumace kofeinu a cukru. Odborníci dlouhodobě varují před nebezpečím, které tyto nápoje představují, zvláště pokud jsou konzumovány ve velkém množství, výrobci proti případnému zákazu ale protestují.

Podle aktuálních studií pravidelně pije energetické nápoje pětina dětí ve věku 11 až 15 let, což přispívá ke zvýšenému riziku obezity, problémům se spánkem a dalším zdravotním komplikacím.

Spotřebitelská organizace dTest, která dlouhodobě sleduje kvalitu a složení potravin, nedávno zveřejnila výsledky svého testu zaměřeného na energetické nápoje. Z výsledků vyplývá, že většina testovaných výrobků obsahuje vysoké množství kofeinu i cukru, což může být pro děti extrémně nebezpečné. „Více než polovina z testovaných nápojů by dvanáctiletému dítěti překročila bezpečnou denní dávku kofeinu už jedním balením,“ upozornila šéfredaktorka dTestu Hana Hoffmannová. Kromě kofeinu jsou energetické nápoje často plné cukru – některé výrobky obsahují až 10 kostek cukru v jedné půllitrové plechovce, což představuje dvojnásobek denní doporučené dávky pro děti.

I v reakci na tyto informace začali poslanci zdravotnického výboru pracovat na novele zákona, která by omezila prodej těchto nápojů osobám mladším 18 let. Tento krok podporují nejen zdravotní experti, ale i velká část veřejnosti. Podle dubnového průzkumu agentury NMS Market Research souhlasí s úplným zákazem prodeje energetických nápojů mladistvým více než tři čtvrtiny Čechů, přičemž největší podporu mají tato omezení u lidí starších 43 let.

Podporovatelé návrhu zdůrazňují, že kombinace kofeinu, cukru a dalších látek v energetických nápojích je pro dětský organismus nebezpečná. Olga Richterová, poslankyně za Piráty, přirovnala návrh k přístupu společnosti k cigaretám. „Jak jsme se jako společnost shodli, že cigarety dětem do pusy nepatří, máme obdobně shodu, že energetické nápoje nepatří dětem do 15 let ani do dospělosti,“ uvedla. Odborníci varují, že častá konzumace těchto nápojů může vést k vážným zdravotním problémům, jako jsou poruchy spánku, zvýšená nervozita, a dokonce i závislost na kofeinu.

Svaz výrobců nealkoholických nápojů (SVNN) však s návrhem na omezení prodeje energetických nápojů zásadně nesouhlasí. Výkonná ředitelka svazu Veronika Jakubcová považuje návrh za nevědecký a nepřiměřený. „Problémem návrhu je, že staví bezpečné energetické nápoje do pozice návykové látky, což je evidentně nevědecké a nepřijatelné,“ uvedla Jakubcová s tím, že energetické nápoje jsou podle Evropské agentury pro bezpečnost potravin bezpečné, pokud se konzumují v přiměřeném množství. Svaz argumentuje, že výrobci těchto nápojů již zavedli dobrovolná opatření, jako je označování energetické hodnoty na čelních stranách obalů, a necílí svou reklamu na děti.

Svaz se domnívá, že namísto zákazu by měla být prioritou osvěta a edukace dětí o rizicích spojených s konzumací těchto nápojů. Kritici zákazu upozorňují, že regulace by mohla být paradoxně přísnější než u cigaret nebo alkoholu, což považují za nepřiměřené. „Zákaz nic nevyřeší, lepší řešení je vzdělávání,“ argumentuje Jakubcová.

Členy svazu je sedm výrobců energetických nápojů, a to Big Shock, Coca-Cola, Kofola, Maspex, Pfanner, Red Bull a Zon. Energetické nápoje nicméně prodávají pod privátními značkami také obchodní řetězce.

Jan Tuna, novinář a aktivista, který se podílel na přípravě petice za zákaz prodeje energetických nápojů mladistvým, však oponuje a varuje, že tlak ze strany výrobců může celý proces zpomalit. „Petici podepsalo zhruba 4 000 lidí, kteří požadují zákaz prodeje lidem do 18 let, ale výrobci se budou snažit bránit změnám, protože mají obavy ze ztráty zisků,“ uvedl Tuna.

V Česku je spotřeba energetických nápojů mezi dětmi dlouhodobě vysoká. Odborníci varují, že pravidelná konzumace těchto nápojů může vést k řadě zdravotních komplikací. Podle lékařů z České obezitologické společnosti je nadměrná konzumace slazených nápojů jednou z hlavních příčin dětské obezity. „My mluvíme o dětech, které mají 5, 6, 7 let, a už pravidelně pijí tyto nápoje. Opravdu je to hodně energeticky bohaté a podílí se to na růstu tělesné hmotnosti,“ uvedl na radiu Impuls například dětský lékař Jan Boženský.

Na trhu je v současnosti více než 200 druhů energetických nápojů, které jsou často dostupné dětem bez jakéhokoliv omezení. Některé země však již k regulacím přistoupily. Prodej energetických nápojů mladistvým je zakázán například v Pobaltí, některých německých spolkových zemích, ve Velké Británii či nově v Polsku.

Debata o regulaci prodeje energetických nápojů v Česku zatím pokračuje. Poslanci z několika politických stran včetně ODS, STAN, TOP 09 a Pirátů chtějí novelu dotáhnout do konce volebního období. Očekává se, že finální verze zákona bude obsahovat různé varianty věkového omezení a způsobů vymáhání zákazu. Svaz výrobců nealkoholických nápojů však nadále tvrdí, že nejlepším řešením je edukace, nikoli zákaz.

Zdroj: https://www.echo24.cz/a/H8338/zpravy-domov-energetaky-cigarety-politici-tlaci-zakaz-mladistvi-coca-cola-brani

Kolik cukru je v minerálce a alkoholu v nealko pivu? Hlídejte etikety a dýchejte až za pět minut!

(proženy.cz, 15. července 2024, Renata Vyšínová)

Ve vedru stoupá spotřeba nealko nápojů podobně jako rtuť teploměru. Protože do skupiny nealkoholických nápojů patří i pivo a víno, rojí se i otázky – jsou opravdu bez alkoholu? A kolik obsahují cukru?

Můžete si dát sklenku nealko piva, i když řídíte? A kolik cukru je vlastně v minerálce, džusu nebo limonádě? Pokusíme se vám tyto otázky zodpovědět.

Voda a její varianty

Jestliže si hlídáte váhu a chcete, aby mělo vaše tělo ve vedru dostatek tekutin, nejlepší je pít obyčejnou vodu. Ta má ale z hlediska nabídky na trhu více variant. Samozřejmě, že si můžete dát tu, která vám teče doma z kohoutku – a mnohdy je to vlastně ta nejlepší možnost. Ovšem pokud chcete sáhnout po balené, můžete zvolit různě sycenou, tedy perlivou, kojeneckou nebo ochucenou. 

Další kategorií jsou minerální vody (při dehydrataci jde i o minerály), které se dělí na stolní a léčebné. Ty první lze pít celkem často, ty léčebné jen v případě potřeby. Stolní mohou být také ochucené.

Vody bez příchuti a dalších přidaných látek jsou bez cukru. U těch ochucených se už musíte podívat na složení. Jen čistě pro orientaci – například Dobrá voda neperlivá jahoda obsahuje na 100 ml 3,6 g, Jupík Aqua Malina 3,9 g cukru.

Slazené nápoje všeho druhu

Kromě vody můžete sáhnout i po celé škále dalších nealkoholických nápojů, ať jde o sirupy, limonády, colové a tonikové nápoje, nebo ovocné a zeleninové nápoje. Tady už cukr musíte očekávat v daleko větší míře.

Například sirupy, které se ředí vodou, jsou doslova nabité cukrem – například Jupí Sirup lesní směs ho ve 100 ml obsahuje 82 g, což je skoro 33 kostek! Ale ani když sáhnete po dražších sirupech, nebudete na tom o moc lépe – Naturprodukt Sirup lesní směs obsahuje na 100 ml 72 g cukru. Cukr je prostě v tomto případě nutností a konzervantem. Samozřejmě, že můžete sáhnout po variantě zcela bez cukru, ale počítejte s tím, že obsahuje umělá sladidla, která nejsou ideální ze zdravotních důvodů.

Jak hlídat cukr v nápojích

Upozorňuje se na to, kolik cukru je v colových nápojích (ve 100 ml Coca-Coly to je 11,2 g, tedy skoro pět kostek cukru), ale víte, kolik ho je ve vašem oblíbeném džusu? Jen pro ilustraci – Hello VIVA multivitamin jahoda ho obsahuje ve 100 ml 10 g a v poslední době tak populární kokosová voda, konkrétně Goya BIO Kokosová voda, má podle složení ve 100 g 5 g cukru. A například Alnatura BIO Mléčně kvašená šťáva z červené řepy má ve složení uvedeno, že obsahuje na 100 ml 9,2 g cukru. Platí tedy, že byste měli studovat složení nápojů a v souvislosti s tím pak uvažovat o jejich množství.

DAŇ ZA OBSAH CUKRU V NÁPOJÍCH?

Obsah cukru v nealkoholických nápojích by měl být zásadní z hlediska nové spotřební daně, o které se uvažuje. Motivací by mělo být snížení nárůstu obezity v populaci. „Není to tak, že by se cukru v nich pak lidé vyhnuli, ale výrobci by se měli snažit množství cukru snižovat. Není to tedy o chování spotřebitelů, ale spíš výrobců,“ řekl Tom Philipp, místopředseda sněmovního výboru pro zdravotnictví.

Veronika Jakubcová, výkonná ředitelka Svazu výrobců nealkoholických nápojů, ale považuje návrh za diskriminační a neúčinný. „Nealko nápoje tvoří jen 14 % z příjmu sladkých potravin – například cukrovinky dělají 22 %. Pokud bychom chtěli snižovat obezitu, pak by měla být daň na vše, co obsahuje cukr, nejen na nealko nápoje. Existují státy, kde podobnou daň zavedli, ale následně ji zrušili, protože to nemělo kýžený dopad. A také je třeba zmínit, že výrobci sami už přirozeně snižují množství cukru v nápojích. Od roku 2000 došlo ke snížení přidaného cukru o 28,6 % a do roku 2025 by to mělo být 33 % – což je ze strany výrobců dobrovolný krok,“ vysvětluje odbornice.

Alkohol v nealko pivu 

Mezi nealkoholické nápoje, které se těší mimořádné oblibě, patří nealko pivo a také víno. Mezi ta s označením nealkoholická patří všechno, co má do 0,5 % alkoholu. Proběhlo několik testů, zda lze po konzumaci nealko piva „nadýchat“. Ukázalo se, že ne, ani po vypití pěti piv – pokud mezi vypitím a fouknutím je alespoň pětiminutová pauza. Bezprostředně po vypití byste nadýchat mohli, ale krevní zkouška by byla negativní.

A proč v nealko pivech alkohol vůbec je, byť v tak malém množství? Protože se v něm rozpouštějí některé chuťově aktivní látky, takže je nutné, aby vám pivo chutnalo. Ale zase to je o výběru – na trhu jsou i piva, většinou ta ochucená, zcela bez alkoholu, což výrobci rádi a viditelně uvádějí. 

A jak je to s cukrem? Například nealkoholické pivo Velkopopovický Kozel obsahuje ve 100 ml 2,8 g cukru, v ochuceném nealko pivu Birell višeň a ostružina je 4,6 g cukru, Zlatý Bažant Radler Mango nealkoholické obsahuje 2,4 g cukru.

Nealko víno

Nealko variantu najdete i v nabídce vín – ať klasických, nebo šumivých. Postup výroby je stejný, jako u varianty s alkoholem, jen se pak odalkoholizují. Vína bez alkoholu obsahují většinou méně kalorií než běžná a mívají kratší trvanlivost. Jen pro doplnění – Bohemia Sekt rose nealko má ve 100 ml 6 g cukru.

Celý článke zde: https://www.prozeny.cz/clanek/zdravi-a-zivotni-styl-kolik-cukru-je-v-mineralce-a-alkoholu-v-nealko-pivu-hlidejte-etikety-a-dychejte-az-za-pet-minut-95462

Spotřební daň na slazené nápoje? Diskriminační, říká ředitelka svazu. Zatím nejefektivnější opatření, oponuje ekonom

(ČRo Plus, Pro a Proti, 5. července 2024, Karolina Koubová) Ministerstvo zdravotnictví znovu oživilo plán na zavedení nové spotřební daně na slazené nápoje. Ta už platí ve více než 10 zemích Evropy. Mělo by se k nim Česko připojit? „Rozhodně ne, považujeme to za diskriminační. Cukr se nevyskytuje pouze v těchto nápojích,“ říká ředitelka Svazu výrobců nealkoholických nápojů Veronika Jakubcová. „Pochází z nich zhruba čtvrtina spotřeby cukru,“ oponuje ekonom Jakub Komárek z PAQ Research.

Komárek připomíná, že spotřební daň nedávno zavedlo například Polsko, Chorvatsko a plánuje ji zavést i Slovensko.

„My jsme v naší studii pracovali se zahraničními daty, protože data o naší spotřebě nejsou, a podle nich zhruba čtvrtina cukru pochází ze slazených nápojů. A vycházíme i z materiálu a doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO), která považuje zdanění nebo spotřební daň na slazené nápoje za nejefektivnější zdokumentované opatření pro snížení spotřeby cukru,“ vysvětluje ekonom.

Jakubcová podotýká, že podle analýzy Evropské agentury pro bezpečnost potravin tvoří kategorie nealkoholických nápojů v rámci celkového příjmu cukru pouhých 14 procent.

„U pečiva je to 10 procent, u mléčných výrobků 11, u ovoce a zeleniny 18. Cukrovinky, na které nesmíme zapomínat, tvoří 22 procent a pak je kategorie tzv. ostatní a to je 25 procent,“ vypočítává.

Podotýká, že zvyšování BMI nebo tloustnutí populace nezpůsobují pouze kalorie z cukru, ale je za tím řada důvodů, což uznává i Světová zdravotnická organizace.

„Je to menší pohyb, jiný styl stravy, méně fyzické aktivity atd. Je to o tom, aby se každý staral o své zdraví a to, co konzumuje, na druhé straně vyvažoval nějakým výdejem energie. Navíc máme příklady zemí, které již tuto daň v minulosti zavedly. A některé ji zase zrušily, protože se ukázala jako neefektivní. Neprokázalo se, že by to vedlo ke snížení obezity u populace,“ konstatuje.

Podle Komárka je důležité, jak je spotřební daň nastavena. „Pokud tak, že je vázána na množství nezdravé látky, což v tomto případě je cukr či jiná sladidla, motivuje výrobce k tomu, aby dávali na trh méně slazené nápoje, a zároveň spotřebitele k tomu, aby si vybírali levnější a méně zdaněné nápoje,“ vysvětluje.

Proč ne cukrovinky?

Jakubcová přesto považuje případné zavedení spotřební daně na slazené nápoje za diskriminační, protože hlavním důvodem zvyšování obezity jsou podle ní cukrovinky.

„V rámci konsolidačního balíčku došlo k rozdělení kategorie potraviny a nápoje v rámci DPH s tím, že nápoje se posunuly z 15procentí daně na 21 procent. A cukrovinky, které jsou podle našich informací 20procentním příjmem cukru pro populaci, se posunuly z 15procentní daně do 12procentní,“ naznačuje.

Výrobci nápojů navíc podle ní snižují množství cukru ve svých nápojích. Od roku 2000 bylo napříč touto kategorii sníženo množství cukru o 28,6 procent. „Je to vlastní iniciativa a je dále plán do příštího roku na snížení o 33 procent. Program, kde se snižuje množství cukru, se nazývá program reformulací,“ upozorňuje Jakubcová.

Podle Komárka by daň měla být nastavena tak, aby snahy výrobců o snižování koncentrace cukru v nápojích byly odměněny tím, že budou zdaněny nižší sazbou.

„Když se dneska podíváme na to, že řada slazených nápojů obsahuje více než 10 procent cukru, když člověk vypije půllitr takového nápoje, dostane se už nad maximální doporučenou dávku příjmu cukru za den. Takže bohužel, i když možná koncentrace klesá, víme, že nápoje obsahují velké množství cukru a Češi a Češky od revoluce stabilně tloustnou,“ upozorňuje.

Komárek připouští, že je třeba se bavit i o jiných potravinách s vyšším obsahem cukru než o slazených nápojích, které by měly být zdaněny.

„Například v Maďarsku jsou daněny potraviny, které obsahují větší množství cukru. A Světová zdravotnická organizace chce postupovat tímto směrem. Každopádně spotřební daň na slazené nápoje je nejefektivnější zdokumentované opatření, které teď máme,“ říká Jakub Komárek, ekonom společnosti PAQ Research.

Celý pořad zde: https://plus.rozhlas.cz/spotrebni-dan-na-slazene-napoje-diskriminacni-rika-reditelka-svazu-zatim-9226708