(CNN Prima NEWS, 360 stupňů, 16. listopadu 2023, Michal Půr)
Diskuzní pořad na téma omezení prodeje energetických nápojů – Veronika Jakubcová vs. Josef Flek. Odkaz na pořad zde: https://cnn.iprima.cz/porady/360deg/16112023-josef-flek-veronika-jakubcova-jakub-horak
(iDnes.cz, ČTK, 17. října 2023)
Zavedení spotřební daně ze slazených nápojů by zvýšilo rozpočtové příjmy o 2,7 miliardy korun a znamenalo by miliardové úspory zdravotních a sociálních nákladů. Navíc by pomohlo snížit obezitu. Vyplývá to ze studie společnosti PAQ Research. Odborníci, kteří jsou členy Národní ekonomické radě vlády (NERV), navrhují takzvaný polský model, podle kterého se daň váže na koncentraci cukru v litru nápoje.
Zdanění by podle analýzy jen omezeně zasáhlo výrobce nápojů, kteří budou motivováni snižovat koncentraci cukru a prodávat neslazené nápoje.
Studieuvádí, že Česko má třetí nejvyšší podíl dospělých lidí s nadváhou ze zemí v Evropské unii a že nadváha více než 58 procent populace má výrazně negativní dopady na zdravotní a sociální systém a ekonomickou produktivitu.
Jedním z hlavních zdrojů konzumace cukru představují právě slazené nápoje. V USA z nich podle analýzy pochází až čtvrtina zkonzumovaných cukrů. V Česku data chybí, experti ale předpokládají podobné trendy.
Ve světě zavedlo daň v různých podobách přes 50 zemí, z čehož 12 zemí je evropských, naposledy v roce 2021 Polsko.
„Všechny modely motivují výrobce ke snižování koncentrace cukru ve svých nápojích. Nicméně polský model má nejjemnější nastavení sazeb daně, a tak je nejúčinnější v motivování výrobců k snižování koncentrace cukru, zejména těch s velmi vysokou koncentrací. Právě snížení koncentrace cukru v nealkoholických nápojích je hlavní záměr této daně, přidružený daňový výnos je sekundární,“ uvedl ekonom PAQ Research Jakub Komárek.
Polský systém pracuje se základní sazbou na nápoje s jistou minimální koncentrací cukru a variabilním komponentem, který dále víc zatěžuje slazené nápoje. Tím pádem čím větší koncentraci cukru daný slazený nápoj má, tím je sazba daně vyšší.
Spotřební daň je podle autorů studie lepší varianta než zvyšování daně z přidané hodnoty (DPH), se kterým počítá konsolidační balíček, a to pro všechny nealkoholické nápoje včetně neslazených.
„DPH víc zdražuje dražší nápoje, na což spotřebitelé reagují výběrem levnějších, ale stejně slazených nápojů, často ještě horší kvality. A výrobci nejsou motivováni snižovat objem cukru,“ podotkl Komárek.
Stát v současnosti ze slazených nápojů s vysokým obsahem cukru vybírá DPH 15 procent, od ledna by to podle změn, které zavádí konsolidační balíček, mělo být 21 procent.
Balíček, který mění šest desítek zákonů a má v příštích dvou letech mimo jiné díky daňovým změnám snížit rozpočtový deficit o 150 miliard korun, schválila minulý týden Sněmovna. Změny musí ještě projednat Senát a podepsat prezident. Většina změn má vstoupit v účinnost od začátku příštího roku.
Svaz výrobců nealkoholických nápojů s tvrzením, že by vyšší zdanění slazených nápojů snížilo obezitu, nesouhlasí. Země jako Finsko nebo Spojené království, které tyto nápoje více zdanily, se stále potýkají s rostoucí obezitou a neposkytly důkazy o přínosech pro zdraví obyvatel, sdělila výkonná ředitelka svazu Veronika Jakubcová.
Vyšší zdanění nealkoholických nápojů je podle svazu diskriminační, a to i kvůli tomu, že slazené nápoje často nepřispívají hlavním způsobem ke konzumaci takzvaných volných cukrů. „Cukrovinky, slané svačiny, sušenky, koláče a pečivo a snídaňové cereálie jsou na prvním místě, následované mlékem a jogurty, ovocem a ovocnými šťávami a nakonec nápoji,“ uvedla Jakubcová. Upozornila na to, že k tomu dospělo i stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnosti potravin (EFSA).
Jakubcová také poukázala na to, že výskyt obezity ovlivňují sociální, ekonomické nebo environmentální faktory, což uznává i Světová zdravotnická organizace (WHO). Jde například o omezení fyzického pohybu nebo životní styl, který vede k menší spotřebě energie, uvedla. Firmy podle svazu snižují množství cukru ve svých nápojích na základě doporučení WHO nebo strategie Z farmy na vidličku EU.
Jakubcová poznamenala, že každé zvýšení ceny nápoje pro spotřebitele vede ke snížení spotřeby. „V závislosti na detailech má toto následně vliv na obrat, zisk, zaměstnanost, a to nejen u výrobce, ale i u kooperujících subjektů, jako jsou dodavatelé, či přepravci. Snížení spotřeby ovlivňuje nejen zisk, ale následně i výši odváděných daní a v konečném důsledku může vést i k propouštění zaměstnanců,“ dodala.
(novinky.cz ze dne 17.10.2023, Pavel Cechl, citace z článku)
(…..) „Každé zvýšení ceny nápoje pro spotřebitele vede logicky ke snížení spotřeby,“ řekla Veronika Jakubcová, výkonná ředitelka Svazu výrobců nealkoholických nápojů. Jsou v tom ale podle ní skrytá i negativa, protože snížení spotřeby ovlivňuje nejen zisk, nýbrž následně také výši odváděných daní a v konečném důsledku může vést k propouštění zaměstnanců. Navíc by podle ní šlo o diskriminaci výrobců nápojů, protože hlavním přispěvatelem k příjmu volných cukrů jsou cukrovinky, sušenky, koláče a pečivo. (….)
(cnn.iprima.cz 18.5.2023, Vojtěch Šeliga)
Výrobci nápojů protestují proti změnám DPH.
Diskriminační a nesystémové, tak označují výrobci nealkoholických nápojů vládní návrh, aby se právě jejich produkty přesunuly do vyšší 21% sazby DPH. Neobstojí podle nich ani argument, že obsahují příliš cukru a vytváří plastový odpad. Upozorňují totiž, že stejný problém mají také některé potraviny, které budou naopak nově ve 12% sazbě. Opatření může podle nich ve výsledku vést až k propouštění zaměstnanců.
„Byli jsme velmi překvapeni, že veškeré nealkoholické nápoje budou přesunuty do vyšší sazby DPH. Přitom potraviny a nápoje jsou vzájemně v podstatě neoddělitelnou součástí a patří pod stejnou potravinářskou legislativu, takže nerozumíme tomu, proč by potraviny měly být v sazbě 12 % a nápoje ve 21 %,“ řekla pro CNN Prima NEWS Veronika Jakubcová, výkonná ředitelka Svazu výrobců nealkoholických nápojů.
Podobně mluví také přímo výrobci. „Návrhem jsme šokováni. Je to kudla do zad, kterou těžce zkoušený nápojový průmysl opravdu nečekal,“ sdělil pro CNN Prima NEWS generální ředitel Kofoly Daniel Buryš.
Důvodem pro zvýšení DPH u nápojů je podle ministerstva financí například, že ty slazené způsobují obezitu a cukrovku a také množství plastového odpadu. „Nápoje obecně se tam nakonec daly kvůli plastovým obalům. Kupování velkých balíků vod podle mě patří do 90. let,“ uvedl pirátský poslanec Jakub Michálek v rozhovoru pro CNN Prima NEWS.
Výrobci: Potraviny jsou také s cukrem a v plastech
Tento argument se však výrobcům nelíbí. „Na trhu je přeci řada potravin, jako jsou cukrovinky, ve kterých je také cukr. Spousta potravin, například masné či mléčné výrobky, jsou také baleny v plastu. Ne všechny nápoje se zase prodávají v plastu, ale také ve skle či v kartonových obalech. Tohle rozdělení na potraviny a nápoje považujeme za nesystémové a diskriminační. Nechápeme ty důvody,“ vysvětlila Jakubcová.
Pirát Michálek: Diskuse o DPH je plná lobbistických zájmů. Dohoda se bude ještě upřesňovat
„Zcela nekompetentní je argumentace ministerstva financí, že cílem rozhodnutí je omezit jednorázové nápojové obaly. Výrobci dlouhodobě aktivně připravují zavedení zálohového systému, který naopak umožní opakované a efektivní využití PET materiálu, a jsou připraveni celý systém financovat. Cirkulární ekonomika je řešením tohoto problému. A my jsme si jisti, že díky zálohování ČR brzy předběhne cíle, které nám nařizuje EU,“ doplnil zase Buryš.
Podle návrhu by měla v nižší sazbě zůstat pouze kohoutková voda. „Tento výklad je nejabsurdnější u balených minerálních, kojeneckých a pramenitých vod z kvalitních zdrojů. Kohoutková voda není alternativou především pro kojenecké a minerální vody, ty mají navíc prokazatelné blahodárné účinky na lidský organismus, slouží k hydrataci a zároveň k doplňování minerálů. Přesto je podle vlády jejich konzumace zřejmě nezdravá, zatímco tiché víno coby alkoholický nápoj vláda nepochopitelně zvýhodňuje nulovou spotřební daní,“ uvedla Jana Ježková, předsedkyně Svazu minerálních vod.
Jde o jednoduchost, hájí Stanjura
Podle ministra financí Zbyňka Stanjury je však důvodem, proč do sazby spadají také kojenecké či minerální vody, zjednodušení systému. „V okamžiku, kdy máte mít jednoduchý systém, je jednodušší mít nápoje v jedné sazbě,“ vysvětloval v Partii na CNN Prima NEWS.
Stanjura: Vyšší DPH míří na nezdravé nápoje, je i na kojeneckou vodu. Aby to bylo jednodušší
Ani tento argument však neberou výrobci jako obhajitelný. „Pokud tedy pan ministr financí trvá na tom, že by rozlišování na zdravé a nezdravé nápoje bylo moc složité, tak by bylo nejjednodušším řešením vzít všechny nápoje a přeřadit je do sazby 12 % jako potraviny,“ myslí si Jakubcová.
Pokud vláda bude trvat na svém návrhu, může to mít podle ní negativní důsledky. „Dá se očekávat snížená spotřeba nealkoholických nápojů, takže firmy budou mít patrně menší zisk a zaplatí také menší daně. Pokud by se to nějaké společnosti hodně dotklo, tak může dojít třeba i k propouštění zaměstnanců,“ vysvětlila.
Podobně mluví i další. „Chápeme potřebu vlády stabilizovat rozpočet a vnímáme mnoho navržených opatření jako prospěšných. Výsledkem by však rozhodně nemělo být postižení oboru, který jako jeden z mála v Česku patří k lídrům pro celý středoevropský region. Věříme, že vláda ještě bude některé své ne zcela promyšlené návrhy korigovat,“ dodal zase Buryš z Kofoly.
Minimálně například otázka vody je stále otevřená. Michálek ve středu připustil, že by mohla nakonec v nižší sazbě skončit. „To, kde bude zařazena balená voda, přece není otázka vědomostí, ale politického rozhodnutí. Dohoda byla, že voda bude v nižší sazbě, ostatní nápoje ve vyšší. Kde přesně bude balená voda, jsme neřešili a vyplyne to z podrobného návrhu MF, který bude diskutován v koalici a bude ho schvalovat vláda,“ sdělil Michálek.
Celý článek zde:
(Seznam Zprávy – 12.5.2023, Filip Horáček)
Minerálky, kola, džusy, šťávy, energetické nápoje ale i kojenecká voda. Všechno s výjimkou kohoutkové vody se přesune do vyšší 21procentní sazby DPH. Daňové překvapení zaskočilo výrobce nápojů.
Od včerejšího velkolepého představení konsolidačního balíčku visela ve vzduchu jedna zásadní nejasnost. Z formulace vládní zprávy i z vyjádření ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) se zdálo, že se nápoje přesunou do vyšší sazby DPH.
Potravináři tomu nechtěli uvěřit a tvrdili, že jde nejspíš o chybu. Nejde.
V rámci sazeb DPH se potraviny oddělí od nealkoholických nápojů. Ty, až na jednu výjimku, kterou představuje kohoutková voda (vodné a stočné je ve 12procentní sazbě), budou zařazeny do základní 21procentní sazby. Veškeré nápoje proto podraží až o sedm procentních bodů, tedy několik korun.
„Důvody jsou například zvyšující se spotřeba energetických a slazených nápojů nebo častý prodej a distribuce v jednorázových, zpravidla plastových obalech,“ potvrdil redakci SZ Byznys Štefan Fous z Ministerstva financí.
Výrobci nápojů jsou v lehkém šoku. „Nápojářský průmysl to vnímá velmi negativně. Je to pro nás velké zklamání. Určitě se zvýší cena pro konečného spotřebitele,“ sdělila Veronika Jakubcová, výkonná ředitelka Svazu výrobců nealkoholických nápojů.
Podle ní by se měla vyšší daň vztahovat i na kávu ve formě nápoje. Naopak mléko či mléčné výrobky, jako jsou Actimel a kefíry, jsou ze své podstaty definovány jako potraviny, a zůstanou tak v nižší sazbě. Stejně tak i zrnková káva.
Je víno zdravější než kojenecká voda?
Tento daňový přesun „odnese“ také kojenecká voda, za kterou si připlatí rodiče s malými dětmi. O to absurdnější podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy je, že vláda odmítla zdanit víno.
„Sama vláda tvrdí, že ´do snížené sazby zařadila primárně položky s nezpochybnitelným zdravotním či sociálním významem´. Takže kojenecká voda nemá pro rodiny s novorozenci zdravotní a sociální význam, zatímco víno ano?“ táže se se Prouza. „Už mi jen chybí billboard: 10 ministrů z 10 doporučuje – pijte víno, budete zdraví. Včetně kojících matek…“ dodal.
K tomu je potřeba dodat, že úvaha o zdanění vína se netýkala DPH, ale spotřební daně, která je na tiché víno již dlouhé roky nulová a není politická vůle to změnit.
O možnosti zdanit slazené nealkoholické nápoje se na vládě diskutovalo už na jaře roku 2022, původně se však uvažovalo jen o daňovém znevýhodnění kalorických nápojů.
„Mezi nealkoholické nápoje patří i balené vody minerální, kojenecké a pramenité. Zejména minerální vody by pro své blahodárné účinky na zdraví měly být dostupné pro pitný režim široké veřejnosti, z těchto vod by se nemělo kvůli vysoké DPH stávat luxusní zboží,“ reagovala Lutfia Volfová, mluvčí nejsilnější nápojářské skupiny Mattoni 1873, která stáčí značky Mattoni, Aquila, Magnesia, Poděbradka, Dobrá voda a Hanácká kyselka. Dodává, že v řadě zemí jsou minerální vody zařazeny do nižší sazby DPH.
DPH ve výši 21 procent na nealko nápoje bude platit při nákupu v restauraci i v kamenných obchodech. Daň bude stejná jako na čepované pivo, které se přesune z nejnižší desetiprocentní sazby. Ministerstvo uvádí, že se chtělo vyhnout absurdním situacím jako u piva, kde se platila odlišná sazba u čepovaného piva v restauraci (10 procent), u stánku či do PET lahve s sebou (21 procent) a také u nealkoholického piva (15 procent). „Cílem nového systému DPH je přehlednost, jednoduchost, srozumitelnost a minimalizace prostoru pro výkladové nejasnosti a potenciální daňové úniky,“ vysvětlilo ministerstvo.
Celý článek zde: