Poslanci chtějí omezit prodej energetických nápojů dětem, svaz výrobců je proti

autor: | 4. září 2024 | Napsali o nás

(ČTK, České noviny, 4. září 2024)

Praha – Svaz výrobců nealkoholických nápojů (SVNN) je zásadně proti návrhu skupiny poslanců, kteří chtějí omezit prodej energetických nápojů. Svaz v tiskové zprávě, kterou má ČTK k dispozici, kritizuje, že návrh přirovnává energetické nápoje k návykovým látkám a že jeho autoři novelu neprojednali se zástupci průmyslu ani maloobchodu. Poslanci z vládních stran i opozice dnes na konferenci ve Sněmovně řekli novinářům, že pracují na vyhlášce, která by omezila prodej energetických nápojů pro děti a mladistvé. Chtějí ji mít hotovou do konce volebního období. Zákaz podle svazu ale nic nevyřeší, za lepší řešení považuje osvětu.

„Problémem návrhu je to, že staví bezpečné energetické nápoje do pozice návykové látky, což je evidentně nevědecké a nepřijatelné. Energetické nápoje jsou bezpečné a kvalitní produkty, to potvrzuje Evropská agentura pro bezpečnost potravin,“ uvedla výkonná ředitelka SVNN Veronika Jakubcová.

Poslanci však upozorňují, že v energetických nápojích je kombinace několika látek, které mohou být pro dětský organismus škodlivé. „Jak jsme se jako společnost shodli, že cigarety dětem do pusy nepatří, tak máme obdobně shodu, že nepatří do pusy dětem do 15 let nebo dospělosti ani energetické nápoje,“ řekla dnes Olga Richterová (Piráti).

Svaz namítá, že větší regulace u energetických nápojů než u cigaret nebo alkoholu je absurdní. Podle svazu je vhodnější osvěta a edukace dětí. Pokud se energetické nápoje pijí v přiměřeném množství a jsou respektována upozornění na obalu, jejich konzumace je bezpečná, uvedl svaz. Výrobci energetických nápojů sdružení ve svazu také necílí reklamu na děti, zavedli dobrovolné označování energetické hodnoty na čelní straně obalu a zároveň nedodávají slazené a energetické nápoje do středních škol, podotkli.

Členy svazu je sedm výrobců energetických nápojů, a to Big Shock, Coca-Cola, Kofola, Maspex, Pfanner, Red Bull a Zon. Energetické nápoje nicméně prodávají pod privátními značkami také obchodní řetězce.

Jan Tuna, který se účastnil přípravy petice proti energetickým nápojům, varoval, že návrh vyhlášky budou brzdit výrobci v obavě ztráty zisků. Petici podle něj podepsalo zhruba 4000 lidí, kteří požadují zákaz prodeje lidem do 18 let. Podle české části mezinárodní studie pije energetické nápoje nejméně dvakrát týdně pětina dětí ve věku 11 až 15 let. Je jich zhruba 70.000, v roce 2018 jich přitom bylo 40.000 až 50.000.

Odborníci častější konzumaci nápojů, jejichž hlavní složkou je cukr či jiné sladidlo a kofein, spojují s různými zdravotními potížemi, jako jsou bolesti hlavy, depresivní stavy nebo nižší životní spokojenost. V jedné plechovce energetického nápoje je zhruba stejně kofeinu jako ve čtyřech šálcích kávy, což může způsobovat i zdravotní potíže nebo problémy se spánkem. Svaz oponuje, že plechovka energetického nápoje obsahuje zpravidla 80 miligramů kofeinu, v šálku filtrované kávy je 90 miligramů. Eliška Selinger ze Státního zdravotního ústavu dnes ve Sněmovně doplnila, že energetické nápoje podporují mimo jiné další rizikové chování a návyky, například častější konzumaci alkoholu.

Na trhu je asi 200 typů těchto nápojů obsahujících kofein, podle zákona jsou i označené jako nevhodné pro děti a kojící ženy, prodej ale zatím omezený není. Poslanci z několika klubů napříč politickým spektrem dnes uvedli, že mají několik variant vyhlášky včetně různé věkové hranice a způsobů vymáhání zákazu, detaily budou řešit v poslaneckých klubech, než předloží legislativní návrh. K návrhu se připojili například poslanci z ODS, TOP 09, STAN, SPD, KDU-ČSL, nebo České pirátské strany.

Prodej energetických nápojů dětem zakázaly před deseti lety pobaltské země. Zákaz platí také v některých německých spolkových zemích, Velké Británii nebo nově v Polsku.

Zdroj: https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/2563675

Kolik cukru je v minerálce a alkoholu v nealko pivu? Hlídejte etikety a dýchejte až za pět minut!

autor: | 15. července 2024 | Napsali o nás

(proženy.cz, 15. července 2024, Renata Vyšínová)

Ve vedru stoupá spotřeba nealko nápojů podobně jako rtuť teploměru. Protože do skupiny nealkoholických nápojů patří i pivo a víno, rojí se i otázky – jsou opravdu bez alkoholu? A kolik obsahují cukru?

Můžete si dát sklenku nealko piva, i když řídíte? A kolik cukru je vlastně v minerálce, džusu nebo limonádě? Pokusíme se vám tyto otázky zodpovědět.

Voda a její varianty

Jestliže si hlídáte váhu a chcete, aby mělo vaše tělo ve vedru dostatek tekutin, nejlepší je pít obyčejnou vodu. Ta má ale z hlediska nabídky na trhu více variant. Samozřejmě, že si můžete dát tu, která vám teče doma z kohoutku – a mnohdy je to vlastně ta nejlepší možnost. Ovšem pokud chcete sáhnout po balené, můžete zvolit různě sycenou, tedy perlivou, kojeneckou nebo ochucenou. 

Další kategorií jsou minerální vody (při dehydrataci jde i o minerály), které se dělí na stolní a léčebné. Ty první lze pít celkem často, ty léčebné jen v případě potřeby. Stolní mohou být také ochucené.

Vody bez příchuti a dalších přidaných látek jsou bez cukru. U těch ochucených se už musíte podívat na složení. Jen čistě pro orientaci – například Dobrá voda neperlivá jahoda obsahuje na 100 ml 3,6 g, Jupík Aqua Malina 3,9 g cukru.

Slazené nápoje všeho druhu

Kromě vody můžete sáhnout i po celé škále dalších nealkoholických nápojů, ať jde o sirupy, limonády, colové a tonikové nápoje, nebo ovocné a zeleninové nápoje. Tady už cukr musíte očekávat v daleko větší míře.

Například sirupy, které se ředí vodou, jsou doslova nabité cukrem – například Jupí Sirup lesní směs ho ve 100 ml obsahuje 82 g, což je skoro 33 kostek! Ale ani když sáhnete po dražších sirupech, nebudete na tom o moc lépe – Naturprodukt Sirup lesní směs obsahuje na 100 ml 72 g cukru. Cukr je prostě v tomto případě nutností a konzervantem. Samozřejmě, že můžete sáhnout po variantě zcela bez cukru, ale počítejte s tím, že obsahuje umělá sladidla, která nejsou ideální ze zdravotních důvodů.

Jak hlídat cukr v nápojích

Upozorňuje se na to, kolik cukru je v colových nápojích (ve 100 ml Coca-Coly to je 11,2 g, tedy skoro pět kostek cukru), ale víte, kolik ho je ve vašem oblíbeném džusu? Jen pro ilustraci – Hello VIVA multivitamin jahoda ho obsahuje ve 100 ml 10 g a v poslední době tak populární kokosová voda, konkrétně Goya BIO Kokosová voda, má podle složení ve 100 g 5 g cukru. A například Alnatura BIO Mléčně kvašená šťáva z červené řepy má ve složení uvedeno, že obsahuje na 100 ml 9,2 g cukru. Platí tedy, že byste měli studovat složení nápojů a v souvislosti s tím pak uvažovat o jejich množství.

DAŇ ZA OBSAH CUKRU V NÁPOJÍCH?

Obsah cukru v nealkoholických nápojích by měl být zásadní z hlediska nové spotřební daně, o které se uvažuje. Motivací by mělo být snížení nárůstu obezity v populaci. „Není to tak, že by se cukru v nich pak lidé vyhnuli, ale výrobci by se měli snažit množství cukru snižovat. Není to tedy o chování spotřebitelů, ale spíš výrobců,“ řekl Tom Philipp, místopředseda sněmovního výboru pro zdravotnictví.

Veronika Jakubcová, výkonná ředitelka Svazu výrobců nealkoholických nápojů, ale považuje návrh za diskriminační a neúčinný. „Nealko nápoje tvoří jen 14 % z příjmu sladkých potravin – například cukrovinky dělají 22 %. Pokud bychom chtěli snižovat obezitu, pak by měla být daň na vše, co obsahuje cukr, nejen na nealko nápoje. Existují státy, kde podobnou daň zavedli, ale následně ji zrušili, protože to nemělo kýžený dopad. A také je třeba zmínit, že výrobci sami už přirozeně snižují množství cukru v nápojích. Od roku 2000 došlo ke snížení přidaného cukru o 28,6 % a do roku 2025 by to mělo být 33 % – což je ze strany výrobců dobrovolný krok,“ vysvětluje odbornice.

Alkohol v nealko pivu 

Mezi nealkoholické nápoje, které se těší mimořádné oblibě, patří nealko pivo a také víno. Mezi ta s označením nealkoholická patří všechno, co má do 0,5 % alkoholu. Proběhlo několik testů, zda lze po konzumaci nealko piva „nadýchat“. Ukázalo se, že ne, ani po vypití pěti piv – pokud mezi vypitím a fouknutím je alespoň pětiminutová pauza. Bezprostředně po vypití byste nadýchat mohli, ale krevní zkouška by byla negativní.

A proč v nealko pivech alkohol vůbec je, byť v tak malém množství? Protože se v něm rozpouštějí některé chuťově aktivní látky, takže je nutné, aby vám pivo chutnalo. Ale zase to je o výběru – na trhu jsou i piva, většinou ta ochucená, zcela bez alkoholu, což výrobci rádi a viditelně uvádějí. 

A jak je to s cukrem? Například nealkoholické pivo Velkopopovický Kozel obsahuje ve 100 ml 2,8 g cukru, v ochuceném nealko pivu Birell višeň a ostružina je 4,6 g cukru, Zlatý Bažant Radler Mango nealkoholické obsahuje 2,4 g cukru.

Nealko víno

Nealko variantu najdete i v nabídce vín – ať klasických, nebo šumivých. Postup výroby je stejný, jako u varianty s alkoholem, jen se pak odalkoholizují. Vína bez alkoholu obsahují většinou méně kalorií než běžná a mívají kratší trvanlivost. Jen pro doplnění – Bohemia Sekt rose nealko má ve 100 ml 6 g cukru.

Celý článke zde: https://www.prozeny.cz/clanek/zdravi-a-zivotni-styl-kolik-cukru-je-v-mineralce-a-alkoholu-v-nealko-pivu-hlidejte-etikety-a-dychejte-az-za-pet-minut-95462

Spotřební daň na slazené nápoje? Diskriminační, říká ředitelka svazu. Zatím nejefektivnější opatření, oponuje ekonom

autor: | 5. července 2024 | Napsali o nás

(ČRo Plus, Pro a Proti, 5. července 2024, Karolina Koubová) Ministerstvo zdravotnictví znovu oživilo plán na zavedení nové spotřební daně na slazené nápoje. Ta už platí ve více než 10 zemích Evropy. Mělo by se k nim Česko připojit? „Rozhodně ne, považujeme to za diskriminační. Cukr se nevyskytuje pouze v těchto nápojích,“ říká ředitelka Svazu výrobců nealkoholických nápojů Veronika Jakubcová. „Pochází z nich zhruba čtvrtina spotřeby cukru,“ oponuje ekonom Jakub Komárek z PAQ Research.

Komárek připomíná, že spotřební daň nedávno zavedlo například Polsko, Chorvatsko a plánuje ji zavést i Slovensko.

„My jsme v naší studii pracovali se zahraničními daty, protože data o naší spotřebě nejsou, a podle nich zhruba čtvrtina cukru pochází ze slazených nápojů. A vycházíme i z materiálu a doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO), která považuje zdanění nebo spotřební daň na slazené nápoje za nejefektivnější zdokumentované opatření pro snížení spotřeby cukru,“ vysvětluje ekonom.

Jakubcová podotýká, že podle analýzy Evropské agentury pro bezpečnost potravin tvoří kategorie nealkoholických nápojů v rámci celkového příjmu cukru pouhých 14 procent.

„U pečiva je to 10 procent, u mléčných výrobků 11, u ovoce a zeleniny 18. Cukrovinky, na které nesmíme zapomínat, tvoří 22 procent a pak je kategorie tzv. ostatní a to je 25 procent,“ vypočítává.

Podotýká, že zvyšování BMI nebo tloustnutí populace nezpůsobují pouze kalorie z cukru, ale je za tím řada důvodů, což uznává i Světová zdravotnická organizace.

„Je to menší pohyb, jiný styl stravy, méně fyzické aktivity atd. Je to o tom, aby se každý staral o své zdraví a to, co konzumuje, na druhé straně vyvažoval nějakým výdejem energie. Navíc máme příklady zemí, které již tuto daň v minulosti zavedly. A některé ji zase zrušily, protože se ukázala jako neefektivní. Neprokázalo se, že by to vedlo ke snížení obezity u populace,“ konstatuje.

Podle Komárka je důležité, jak je spotřební daň nastavena. „Pokud tak, že je vázána na množství nezdravé látky, což v tomto případě je cukr či jiná sladidla, motivuje výrobce k tomu, aby dávali na trh méně slazené nápoje, a zároveň spotřebitele k tomu, aby si vybírali levnější a méně zdaněné nápoje,“ vysvětluje.

Proč ne cukrovinky?

Jakubcová přesto považuje případné zavedení spotřební daně na slazené nápoje za diskriminační, protože hlavním důvodem zvyšování obezity jsou podle ní cukrovinky.

„V rámci konsolidačního balíčku došlo k rozdělení kategorie potraviny a nápoje v rámci DPH s tím, že nápoje se posunuly z 15procentí daně na 21 procent. A cukrovinky, které jsou podle našich informací 20procentním příjmem cukru pro populaci, se posunuly z 15procentní daně do 12procentní,“ naznačuje.

Výrobci nápojů navíc podle ní snižují množství cukru ve svých nápojích. Od roku 2000 bylo napříč touto kategorii sníženo množství cukru o 28,6 procent. „Je to vlastní iniciativa a je dále plán do příštího roku na snížení o 33 procent. Program, kde se snižuje množství cukru, se nazývá program reformulací,“ upozorňuje Jakubcová.

Podle Komárka by daň měla být nastavena tak, aby snahy výrobců o snižování koncentrace cukru v nápojích byly odměněny tím, že budou zdaněny nižší sazbou.

„Když se dneska podíváme na to, že řada slazených nápojů obsahuje více než 10 procent cukru, když člověk vypije půllitr takového nápoje, dostane se už nad maximální doporučenou dávku příjmu cukru za den. Takže bohužel, i když možná koncentrace klesá, víme, že nápoje obsahují velké množství cukru a Češi a Češky od revoluce stabilně tloustnou,“ upozorňuje.

Komárek připouští, že je třeba se bavit i o jiných potravinách s vyšším obsahem cukru než o slazených nápojích, které by měly být zdaněny.

„Například v Maďarsku jsou daněny potraviny, které obsahují větší množství cukru. A Světová zdravotnická organizace chce postupovat tímto směrem. Každopádně spotřební daň na slazené nápoje je nejefektivnější zdokumentované opatření, které teď máme,“ říká Jakub Komárek, ekonom společnosti PAQ Research.

Celý pořad zde: https://plus.rozhlas.cz/spotrebni-dan-na-slazene-napoje-diskriminacni-rika-reditelka-svazu-zatim-9226708

Máme za slazené nápoje platit vyšší daň? Ekonom volá po „diskriminaci“, dle výrobců nefunguje

autor: | 11. května 2024 | Napsali o nás

(cnn.iprima.cz, 11. května 2024, Václav Černý)

Zavedení spotřební daně na sladké nealkoholické nápoje by bylo s ohledem na jiné potraviny diskriminační, řekla v pořadu 360° na CNN Prima NEWS výkonná ředitelka Svazu výrobců nealkoholických nápojů Veronika Jakubcová. Ekonom Jakub Komárek zareagoval slovy, že daň diskriminační má být, jelikož jde podle Světové zdravotnické organizace o nejefektivnější zdokumentované opatření ke snížení spotřeby cukru.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) chce prosadit spotřební daň na sladké nealkoholické nápoje. V zemích, které ji v nějaké formě zavedly, se prý osvědčila. Podle Veroniky Jakubcové, výkonné ředitelky Svazu výrobců nealkoholických nápojů, jsou takové úvahy diskriminační. „Nealkoholické nápoje obsahující cukr tvoří pouze 14 procent veškerého příjmu cukru ze všech potravin. To je velmi málo. Všechny ostatní kategorie vykazují více, například u cukrovinek je to 22 procent,“ uvedla Jakubcová v pořadu 360° na CNN Prima NEWS.

S tím, že uvažovaná spotřební daň na slazené nápoje je diskriminační, souhlasí i ekonom Jakub Komárek. Považuje to však za správné. „Cukr ve slazených nápojích je dle diabetologů nejzbytečnější cukr, a proto i Světová zdravotnická organizace doporučuje zavedení spotřební daně na slazené nápoje a říká, že je to nejefektivnější zdokumentované opatření ke snížení spotřeby cukru,“ sdělil Komárek. Podotkl, že Češi spotřebovávají dvakrát více cukru, než je maximální doporučená denní dávka.

Smyslem spotřební daně údajně není, aby klesla spotřeba samotných slazených nápojů, ale aby byla motivace pro výrobce snižovat koncentrace cukru v nápojích. „Spotřební daň má být nastavena tak, že nejvíce zdaňuje ty nápoje, které mají koncentraci nejvyšší. Mnoho slazených nápojů má více než 10 procent cukru,“ řekl Komárek.

Podle Jakubcové ale máme zkušenosti ze států, jako například Norska nebo Dánska, které v minulosti speciální daň měly a později ji zrušily, protože se ukázala jako neefektivní. „Příjem cukru není pouze z nealkoholických slazených nápojů, ale z mnoha dalších potravin. Je potřeba si říct, že kalorie, které přispívají k obezitě, jsou i v jiných potravinách, kde cukr není. Je to komplexní záležitost,“ pronesla výkonná ředitelka Svazu výrobců nealkoholických nápojů. Dodala, že pokud by došlo k zavedení spotřební daně na nealkoholické nápoje, vzrostla by i jejich cena.