PF 2023
Energetické nápoje jen na občanku? Zákaz prodeje dětem nepůjde snadno, poslanci se zdráhají
Zdroj: cnn.iprima.cz 13.12.2022
„Podle odborníků, ale i samotných žáků, se k energetickým nápojům dostávají děti kolem šesté, sedmé třídy. V plechovce je ale kofeinu jako ve dvou espresech i množství taurinu. Jejich hořkost by nápoj vytvářela nepoživatelným, ale je tam navíc obrovské množství cukru, proto to chutná dětem a mladistvým,“ vysvětlil CNN Prima NEWS poslanec Josef Flek (STAN), který k regulaci nápojů začátkem prosince uspořádal v Poslanecké sněmovně kulatý stůl. Zdůraznil, že pití energy drinků je zvláště pro děti značně škodlivé.
Odborníci varují před možnou závislostí, obezitou, bolestí hlavy, zažívacími problémy, obtížemi se spánkem, stavy neklidu až po psychotické stavy, poškozením jater nebo selháním ledvin. Děti navíc nápoje užívají před sportem nebo ve škole, kde se pak špatně soustředí. Nápoje také mohou být nebezpečné v kombinaci s alkoholem.
„Z řad odborníků, diabetologů, obezitologů i odborníků na závislosti zaznívá, že tam může vzniknout i problém do budoucna, který může zatěžovat zdravotnický systém. V Americe jsou už první náznaky různých infarktů, srdečního selhání nebo srdečních dysfunkcí,“ zdůraznil Flek. „Čím více se nám podaří oddálit kontakt dítěte s energetickým nápojem, tím je to pro něj lepší start do začátku života. Měly by mít zdravý životní styl,“ myslí si.
S ním souhlasí i zástupci TOP 09 nebo lidovců. „Studie ukazují, že více než desetina mladých Čechů má sklon k rizikové konzumaci nápojů. Na třicet tisíc českých školáků ve věku mezi 13 a 15 lety je tak ohroženo řadou zdravotních rizik spojených se zvýšenou konzumací těchto nápojů,“ varoval místopředseda zdravotnického výboru Tom Philipp (KDU-ČSL).
Zákaz nebude tak jednoduchý
Prodej nápojů dětem proto chtějí zákonodárci zakázat. Ještě v květnu tvrdili, že regulaci projednají na podzim. Ukazuje se, že to ale nebude tak jednoduché.
Kromě správné legislativy hledají i věkovou hranici, do které bude prodej zakázán. Mluví o 15, 16 nebo 18 letech podobně jako třeba u alkoholu. „Zatímco na zákazu prodeje nikotinových sáčků a kratomu do 18 let panuje shoda napříč, u energetických nápojů je situace problematická. Neobsahují látku zakázanou. Ani v zemích EU se nedaří prodej zakázat či nějak zásadněji regulovat. Debata tedy je především o omezení prodeje alespoň u dětí do 15 let,“ komentovala pro CNN Prima NEWS poslankyně Martina Ochodnická (TOP 09), která se na pořádání kulatého stolu ve Sněmovně podílela.
Podle Fleka by měla být hranice 15 let, tedy věk, kdy mladí dostávají občanku. „Jakmile dostane dítě občanský průkaz, tak nebude muset obchodník nic kontrolovat. Prostě má občanku, tak by si mohlo koupit energetický nápoj,“ vysvětlil poslanec. Lidovec Phillip zase uvažuje o zákazu prodeje do 16 let jako v Anglii.
Problém v pětikoalici
Jenže se zákazem mají problém třeba Piráti, což vnáší rozkol i do vládní pětikoalice. „Svoboda a regulace jsou dva náhledy, které musejí být v rozumné rovnováze. Je dostatečně zdokumentované, že energetické nápoje škodí. To je pro nás dostatečný důvod, abychom souhlasili s racionální regulací, zejména co se týče viditelného označování rizik na obalech. Podobně jako dnes jsou zvýrazněny informace o rizicích například u cigaret. Jsme otevřeni regulaci reklamy v této oblasti, ale nepřikláníme se k řešení v podobě zákazu,“ řekla CNN Prima NEWS poslankyně Olga Richterová.
„Zádrhel“ ale může přijít i v řadách nejsilnější vládní strany. Předseda výboru pro zdravotnictví ve Sněmovně Bohuslav Svoboda (ODS) ještě před půl rokem mluvil o tom, že se zákazem souhlasí a věková hranice by měla být minimálně 15 let. „Měl by být zákaz prodeje těchto nápojů dětem,“ prohlašoval.
Jenže teď bere zpátečku. „Ta číslovka je určitě v tuto chvíli věc k diskusi, protože ve světě je rozdílná zletilost. Nechci definovat ani to, že to bude vázané na občanský průkaz, protože ten prodělá určitou změnu,“ vymlouval se na plánovanou digitalizaci občanských průkazů.
Ve straně totiž zřejmě na plánovaném omezení nepanuje shoda. „Energetické nápoje se sice pro děti a mladistvé zdají být módním trendem, ale rozhodně nejsou zdravotním přínosem. I přesto se domnívám, že regulace by velký smysl nedávala,“ řekl redakci člen zdravotního výboru Petr Fifka (ODS).
Lobby výrobců
V kuloárech Sněmovny se navíc mluví o tom, že regulaci chtějí zabránit firmy, které energetické nápoje vyrábějí. „Začínám vnímat lobby některých firem. V některých případech jde o velké sponzory. Myslím si, že by tyto firmy neměly nahánět zisk na úkor zdraví českých dětí,“ podotkl poslanec Flek.
Za nimi stojí i Svaz výrobců nealkoholických nápojů, který na svých stránkách uvádí, že „hájí společné zájmy tuzemských výrobců nealkoholických nápojů a jejich subdodavatelů“. Jedna z hlavních značek, za kterou svaz stojí, je například Red Bull.
Svaz uvádí, že výrobci energetických nápojů necílí reklamu na děti pod 13 let a že je neprodávají ve školách. Také varuje, že by se zákazem mohlo dojít k opačnému efektu, tedy „co je zakázané, je o to více lákavé“. „Jsme přesvědčeni, že osvěta je daleko efektivnější než omezení dané legislativou,“ uvedla ředitelka svazu Veronika Jakubcová.
Několik dětí ale CNN Prima NEWS řeklo, že si energetické nápoje kupuje před tím, než jdou do školy, nebo třeba po škole při cestě na autobus. Pijí je proto, že jim chutnají, navíc je prý lákají barevné plechovky.
„Na trhu nejsou jen ‚kvalitní‘ energetické nápoje, ale omezení nebo zvýšení ceny by mohlo zapříčinit, že by se k nám nedostávaly ty ‚šmejdské‘, které stojí devět nebo deset korun. Co v nich může být, když stojí devět korun?“ upozornil také Flek s tím, že v se v Česku prodává až 200 druhů energy drinků. Svoboda dodal, že chce, aby výstup z diskuse o nápojích měla Sněmovna v první polovině příštího roku.
Opora v opozici?
Na možnou regulaci by naopak mohlo kývnout opoziční hnutí ANO. „Z mého pohledu by určitá forma regulace u dětí byla na místě,“ řekl CNN Prima NEWS poslanec Kamal Farhan (ANO). Podobně mluví i jeho stranická kolegyně Věra Adámková. Hromadně to poslanci ANO ale zatím neřešili.
SPD by na zákaz nejspíš nekývlo. „Určitě se shodneme na tom, že děti by neměly konzumovat energetické nápoje. Dost dobře si ale nedokážu představit, jak bychom to regulovali zákonem. Mělo by to být v kompetenci rodičů,“ míní poslankyně SPD Karla Maříková.
Nealkoholické nápoje zdraží. Výrobci kvůli cenám energií omezují výrobu
Zdroj: ČTK • 27. 10. 2022
Zdražení o 20 procent letos chystá podle informací Lidových novin (LN) například společnost Kofola. Přehodnocení cen, které zohlední růst vstupních nákladů, připravuje také Coca-Cola HBC Česko a Slovensko, řekl ČTK mluvčí společnosti Václav Koukolíček.
Růst cen nákladů se týká stovek výrobků jako jsou vody, slazené ochucené nápoje, kolové nápoje, džusy nebo energetické nápoje, uvedl svaz. Podle něj je situace v oboru podobně složitá jako v jiných segmentech. „Kromě energií se za poslední dva roky zvýšily ceny cukru trojnásobně, ceny skleněných a plastových obalů o 80 procent a několikanásobně zdražily i některé druhy ovoce,“ podotkla Jakubcová.
Klíčové pro výrobce jsou podle ní ceny energií, kdy někteří výrobci mají problém uzavřít s dodavateli smlouvy na další období a bez znalosti vstupních nákladů je pro firmy prakticky nemožné plánovat výrobu. „Ceny vyrobených nápojů, vzhledem k nárůstu vstupů v podstatě kopírují aktuální inflaci, minimálně dvě třetiny inflace. Odběratelé ale akceptují orientačně jen polovinu z ceny zvýšených nákladů. Určitou část navýšené ceny tedy nese výrobce,“ uvedla.
Svaz upozorňuje na to, že zastropování cen energií pro malé a střední podniky je jen dočasné řešení a velcí výrobci stále neví, jaké budou mít podmínky. Upozorňuje na to, že pokud nedojde ke shodě na evropské úrovni a podniky budou mít rozdílné podmínky, povede k to nerovnému podnikatelskému prostředí, může dojít ke ztrátě konkurenceschopnosti a podniky budou nuceny přijímat další ekonomická nebo personální opatření.
Společnost Coca-Cola HBC Česko a Slovensko, která prodává i například džusy, energetické nápoje nebo toniky, zaznamenala růst cen cukru oproti roku 2020 o 240 procent, náklady na energie a pohonné hmoty vzrostly o 400 procent, uvedl Koukolíček. „I s ohledem na tyto skutečnosti v těchto dnech připravujeme přehodnocení cen tak, aby zohlednily tyto zásadní nákladové položky,“ doplnil.
Kofola letos kvůli výraznému růstu nákladů již zdražila za celou skupinu o 12 procent a další zdražení chystá hlavně kvůli rostoucí inflaci, uvedly LN. Generální ředitel Kofola ČeskoSlovensko Daniel Buryš uvedl, že firma ruší neobsazené pozice a některé zaměstnance propouští, z pohledu velikosti firmy je to podle něj opatření v jednotkách procent.
Svaz výrobců nealkoholických nápojů sdružuje velké i menší výrobce nealkoholických nápojů jako je Kofola, Coca-Cola HBC ČR a SK, Red Bull nebo společnosti ZON a Moštovna Lažany.
Celý článek najdete zde
Svaz výrobců nealka pro FE NEWS: Vládo řeš příčiny. Zastropování pouze „hasí“ důsledky a je krátkodobé
Zdroj: FE NEWS (Finance & Energetika) 24.10.2022
V současné energetické situaci je největším problémem pro podniky nejistota, jaké budou ceny energií. Výrobci jsou nuceni omezovat investice do rozvoje a v rámci vládních opatření by se měly primárně řešit všechny příčiny vysokých cen energií, zastropování je pouze zmírnění důsledků a řeší situaci jen krátkodobě, uvedla pro redakci FE NEWS Veronika Jakubcová, výkonná ředitelka Svazu výrobců nealkoholických nápojů.
„Situace na trhu s výrobou nealkoholických nápojů je náročná obdobně jako u dalších subjektů. U velkých firem/výrobců dosud nejsou známé cenové podmínky pro dodávky energií. Navíc se v tomto oboru nezdražily jen energie, ale i cukr o 100%, sklo 80%, plasty 80% a některého ovoce až o 300% (černý rybíz, maliny),“ postěžovala si pro redakci FE NEWS Veronika Jakubcová výkonná ředitelka Svazu výrobců nealkoholických nápojů. Dodala, že v této době je proto téměř nemožné udělat jakýkoliv plán do budoucna. „Ceny, které jsou pro plánování výroby důležité, jsou klíčové,“ zdůraznila a dodala, že do výroby vstupují i další faktory jako jsou například pohonné hmoty, nebo pracovní síla. „U dosud využívaných automobilů pro přepravu zboží musela skončit přeprava ekologickými vozidly na CNG,“ uvedla konkrétní příklad pro redakci FE NEWS.
Obecně otázka podpory velkých firem silně rezonuje ve společnosti. Malých a středních firem se týkají stropy, pro velké spotřebitele chystala vláda jinou formu pomoci, která měla být omezená. Nyní ministři oznámili, že na pomoc dosáhnou téměř všechny velké společnosti. Podporu kvůli vysokým cenám energií bude moci čerpat nyní více velkých firem, vláda rozšířila program na všechny sektory hospodářství. Na tiskové konferenci po jednání vlády to oznámil ve středu ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Podporu však nezískají obory, u nichž se zvažuje daň z neočekávaných zisků, a podniky, na které se vztahuje zastropování cen elektřiny a plynu.
Nejistota ohledně cen energií
Podle výkonné ředitelky Svazu je v současné situaci největším problémem nejistota, jaké budou ceny energií. „U některých výrobců není možnost uzavřít smlouvy na budoucí dodávky energií, které dodavatel nemůže, či není z jakéhokoliv důvodu ochoten uzavřít. To se týká těch, kterým v dohledné době, anebo na konci letošního roku končí fixace na dodávky elektrické energie,“ vysvětlila dále pro redakci FE NEWS a přešla k tématu konečných cen výrobků.
„Ceny všech vstupů se logicky promítají do ceny konečných výrobků. Zvýšení orientačně kopíruje 2/3 z výše aktuální inflace. Výrobci nemohou uplatnit zvýšenou cenu za svoje výrobky v plné výši, jelikož odběratelé tuto cenu v plné výši neakceptují. Orientačně lze říci, že akceptují pouze polovinu ze zvýšených nákladů. Díky tomu jsou nuceni omezovat investice do rozvoje, či některé výrobní řady,“ nastínila situaci na poli výrobců nealko nápojů a zdůraznila, že konečnou cenu pro zákazníka pak stanovuje prodejce, tedy obchod. „Vztah mezi výrobcem a obchodníkem je věcí individuálních smluvních podmínek,“ podotkla.
Zastropování je jen zmírnění důsledků. Řešit by se měly příčiny
Svaz výrobců nealkoholických nápojů je členem Potravinářské komory ČR, která jménem všech potravinářů vystupuje a jedná na obranu tohoto průmyslu. V první polovině října se Svaz nealkoholických nápojů připojil k „Výzvě vládě k řešení energetické situace“, kterou odeslala Potravinářská komora ČR do rukou předsedy vlády Petra Fialy (ODS).
„Za náš Svaz by se měly primárně řešit všechny příčiny vysokých cen energií. Zastropování je pouze zmírnění důsledků a řeší situaci jen krátkodobě,“ zkritizovala návrh vlády, který je postaven na tom, že od 1. ledna 2023 bude po celý příští rok platit v Česku zastropování cen energií. Odběratelé budou platit za elektřinu maximálně 6 050 korun za megawatthodinu včetně DPH a za plyn 3 025 korun za megawatthodinu včetně DPH.
Podle Jakubcové je zásadní celounijní řešení
„Pokud nedojde ke shodě v rámci celé EU a cenové energetické podmínky a podpory budou v různých zemí rozdílné, bude to v případě výrobců v ČR diskriminační. Při vysokých cenách na vstupu bude jejich konkurenceschopnost daleko menší, jejich zisky a tím i odvody do státní “kasy” menší. V případě omezování výroby pak může přijít i propouštění, které se také projeví ve výdajích státu na výplatě různých sociálních dávek počínaje podporou v nezaměstnanosti,“ zdůraznila závěrem pro |FE NEWS.
Svaz výrobců nealko výrobků vznikl v roce 1993 a v jejich řadách jsou jak největší výrobci, tak i střední a malé podniky. Zastupují zájmy oboru ve vztahu k zákonodárným a výkonným orgánům ČR, k odborným orgánům ČR a Evropské unie, k mezinárodním organizacím, k hospodářským organizacím a spolkům, k vědecko-výzkumným, vzdělávacím, školicím a obchodním institucím, k médiím, k organizacím působícím v oblasti reklamy a k veřejnosti. Podílí se na šíření informací o nealkoholických nápojích a přispívají k jejich propagaci a ochraně před nekalou soutěží v zájmu veřejnosti.
Celý článek naleznete zde:
Kofola …………
Zdroj: Lidové noviny, 22. 10. 2022
Výrobcům nealkoholických nápojů prudce zvyšují náklady nejen energie, ale i ceny obalů a nyní ve velké míře také cukru.
Snížení gramáže PET lahví, omezení doby skladování, instalace úspornějších technologií a osvětlení, ale také omezování investic, zdražování a propouštění. Krize tvrdě dopadá i na výrobce nealkoholických nápojů.
Třeba taková Kofola zdražila letos už třikrát, a to v součtu za celou nápojářskou skupinu (tedy i včetně třeba minerálek a čajů) o 12 procent. A další zdražení ještě chystá, tentokrát hned až o 20 procent. A kromě všech možných úspor také snižuje počet zaměstnanců.
Na cestě je tak zdražení, které zvedne například dvoulitrovou cenu Kofoly Original o zhruba pět až šest korun – pokud by se 20procentní zdražení vztahovalo i na tuto tradiční značku. Kofole se náklady zvýšily už zhruba o miliardu korun a zástupci společnosti, která kromě Česka působí i v několika dalších zemích, mluví o největší krizi za dobu existence firmy.
„Nešlo nezdražit“
„Růst nákladů je tak výrazný, že pro žádného výrobce není reálné ceny nenavýšit. Průměrně ceny porostou v úrovni tuzemské inflace. Samozřejmě hledáme prioritně úspory a zvyšování vlastní efektivity, protože tržní prostředí je na českém trhu velice konkurenční,“ vyjádřil se pro LN Daniel Buryš, generální ředitel společnosti Kofola ČeskoSlovensko. Té patří kromě tradičního kolového nápoje mimo jiné i značky Vinea, Jupí, šťávy UGO, minerálky Korunní, Rajec, cidery F.H.Prager nebo čaje Leros.
Prudkému zvýšení cen se nevyhnuli ani další výrobci, včetně lídra českého nealko trhu, společnosti Mattoni 1873, jež o pětinu zvedla ceny už letos. A to napříč značkami jako Mattoni nebo Magnesia, Aquila, Dobrá voda, džusy Granini a další.
„V letošním roce jsme byli nuceni zvednout ceny o zhruba 20 procent napříč celým portfoliem. Obvykle nárůsty v nákladech na spotřebitele nepřesouváme, nicméně současná situace je skutečně výjimečná a neměli jsme jinou možnost,“ uvedl pro LN Alessandro Pasquale, generální ředitel a majitel společnosti Mattoni 1873.
Stát musí pomoci nejen domácnostem, ale urychleně i firmám, říkají nápojáři. Hrozí totiž i propouštění, které je v případě Kofoly už realitou. „Máme tady krizi, ale zároveň je velice složité najít zaměstnance. V Kofole rušíme neobsazené pozice, zefektivňujeme fungování týmů a s několika lidmi se loučíme. Z pohledu velikosti naší firmy jsou však tato opatření v jednotkách procent,“ říká Buryš.
Enormní růst nákladů a vstupů za energie a suroviny je pro Kofolu tíživým tím spíš, že ještě v polovině roku vykazovala vysoký objem prodeje. To se po citelném zdražení může změnit. „Naše letošní tržby se budou blížit osmi miliardám korun. Pokud by nám na příští rok vzrostly vstupy například o jeden a půl miliardy, musíme při zachování objemů zvednout ceny přibližně o pětinu. Takto výrazný nárůst nám však přináší nejistotu do prodaných objemů,“ citoval server Patria.cz finančního ředitele Kofoly Martina Piskálka.
Pomoc státu je nezbytná
Jak Buryš, tak i Pasquale se shodují, že bez státní pomoci se firmy z takto velké krize budou těžko dostávat. „Absolutní prioritou průmyslu je stabilita cen energií. Evropa musí najít společné řešení, jinak je úplně zbytečná,“ říká Buryš z Kofoly.
Podle majitele konkurenční Mattoni je důležité především zastropování cen energií pro domácnosti i podniky. „Dokonce bych řekl, že je zásadnější zastropovat ceny pro průmysl. Pokud začnou firmy vzhledem k nesmyslným cenám energií krachovat, ovlivní to zaměstnanost a ve finále to bude mít zásadní dopad na všechny občany,“ řekl Pasquale.
Výkonná ředitelka Svazu výrobců nealkoholických nápojů Veronika Jakubcová připomíná, že přestože je zdražení výrobců výrazné, zdaleka nepokrývá nárůst nákladů. O to víc musejí firmy hledat i vlastní a co největší úspory.
A upozorňuje i na obecný problém: „Vysoké náklady na energie, suroviny, lidskou práci je jedna věc, ale zásadní potíž je ta obrovská nejistota. Nejhorší je, že nikdo neví, co bude. Nevíte, podle čeho plánovat příští rok, podle čeho chystat výrobu,“ dodala Jakubcová.