Vyberte stránku

Svaz výrobců nealkoholických nápojů s novou výkonnou ředitelkou

Svaz výrobců nealkoholických nápojů (SVNN), který sdružuje právnické a fyzické osoby podílející se na výrobě nealkoholických nápojů, nebo se o činnosti spjaté s ní zajímají má novou výkonnou ředitelku. Stala se jí Veronika Jakubcová, která v této pozici vystřídala Vojtěcha Kolmaše.

Jakubcová se bude v této pozici zodpovídat prezidentovi SVNN Jiřímu Pražanovi a spolu s ním se bude podílet na prosazování a obhajobě práv a společných zájmů členů SVNN v oboru výroby nealkoholických nápojů. Součástí její práce bude i komunikace s médii.

Veronika Jakubcová má bohaté manažerské zkušenosti z oboru korporátní komunikace a Governmental Affairs. V minulosti pracovala převážně ve velkých nadnárodních společnostech zaměřených na automobilový trh se sídlem v Německu, Jižní Koreji a Francii. V rámci svých pracovních aktivit se podílela i na přípravě výstavby výrobního závodu pro automobily (Nošovice) a polygonu pro autonomní testování vozidel (poblíž Sokolova). V roce 2005 získala zvláštní uznání Merkur v kategorii Profesionál roku.

 

Veronika Jakubcová

Veronika Jakubcová | Výkonná ředitelka SVNN

Svaz podporuje akademický sport

Svaz výrobců nealkoholických nápojů (SVNN) podpořil konání Českých akademických her, jedné z největších akcí v rámci univerzitního sportu v Česku. V rámci letošního 16. ročníku soutěžili studenti z 35 vysokých škol celkem ve 23 sportech.

„Svaz dlouhodobě podporuje pohybové a sportovní aktivity. Jsem proto rád, že naši členové mohli sportovcům věnovat pramenitou vodu, základ pitného režimu,“ uvedl prezident SVNN Jiří Pražan.

České akademické hry jsou exkluzivní pravidelnou multisportovní studentskou soutěží pořádanou vysokými školami a Českou asociací univerzitního sportu již od roku 2002.

Studenti se mohou utkat ve sportech individuálních i kolektivních, vedle atletiky, badmintonu, házené a mnoha dalších nechybí ani takové disciplíny jako frisbee, lukostřelba nebo sportovní lezení.

„Cílem akademických her není jen propagace vysokoškolského sportu,“ uvedl předseda organizačního výboru doc. PaedDr. Jiří Drnek, CSc., ředitel Ústavu tělesné výchovy a sportu ČVUT v Praze. „Prostřednictvím her chceme oživit sport na vysokých školách, podpořit společenské setkávání vysokoškoláků a vytvořit podmínky pro uplatnění vysokoškolského sportu. Vážíme si proto sponzorů, bez nichž by nebylo možné hry pořádat.“

Máte rádi džusy? Pozor na marketingové triky!

Lidé konzumují málo ovoce a zeleniny. Někteří se to snaží dohánět pitím džusů. Ne všechny ale nabízejí skutečně to, co slibuje obal. Nepoctiví výrobci mnohdy prezentují svůj výrobek jako stoprocentní, přestože reálný obsah ovoce je úplně jiný.

„Spotřebitel by při volbě džusu neměl být ovlivněn pouze velkými nápisy, např. zvýrazněným údajem 100 %. Měl by vždy pozorně sledovat obal džusu.  Na něm musí být uvedeno, z čeho je nápoj vyroben a jaký je obsah ovocné či zeleninové složky,“ radí Zdeněk Huml, výkonný ředitel Svazu výrobců nealkoholických nápojů.

U některých druhů ovoce (např. banán) nelze stoprocentní jednodruhovou šťávu vůbec vyrobit a tak bývá smíchána se šťávou z jiných druhů ovoce (nejčastěji jablko). Procenta tudíž nemusí vždy označovat podíl šťávy ze stěžejního ovoce nebo zeleniny, ale přesto se může jednat o 100 % ovocné složky. Pozor také na různé zavádějící informace, jako například spokojenost s výrobkem (opět např. „100%“), které mohou být uvedeny větším písmem než právě podíl ovocné složky.

Džusy mohou být vyrobeny buď přímým lisováním z ovoce či zeleniny anebo z koncentrátu. Ten se připravuje z lisované šťávy odpařením většiny vody. Je pak jednodušší jej přepravovat a má delší dobu trvanlivosti. Džus se pak z toho vyrobí opětovným dodáním správného poměru vody.  Lisované šťávy, které nejsou vyrobeny z koncentrátu, se v obchodech poznají snadno – bývají umístěny v chladničkách, protože mají kratší dobu trvanlivosti a jsou citlivější na okolní vlivy. Ani jeden druh ale nesmí obsahovat žádný přidaný cukr či jiné látky (s výjimkou např. kyseliny citronové či askorbové – dodávají se kvůli konzervaci).

Jestliže jsou šťávy doplněny cukrem, vodou či dalšími látkami, nejde o džusy a správně by se měly označovat jako nektar. Obsah ovoce či zeleniny je obvykle pod 50 %. Pokud se jedná o skutečně kvalitní džusy, obsahují vysoký podíl ovoce nebo zeleniny a jsou tak zdraví prospěšné. Například pomerančové džusy tělu dodají vitamín C, potřebný zejména v zimních dnech.

 

JUDr. Zdeněk Huml, výkonný ředitel
Svaz výrobců nealkoholických nápojů


Svaz výrobců nealkoholických nápojů je neziskovým zájmovým sdružením (spolkem), které vzniklo v roce 1993. Posláním spolku je vedle poskytování informačního, právního a technického servisu členům také podpora rozvoje pitného režimu jako důležité součásti zdravého životního stylu. Firmy sdružené ve svazu na trh dodávají široké portfolio nápojů, které vychází vstříc pestré škále spotřebitelských preferencí. Svaz intenzivně sleduje současné trendy v oblasti slazených nápojů a případných rizik spojených s jejich nadměrnou konzumací. Mimo jiné se zasazuje i o správné informování spotřebitelů, podporu vyváženého jídelníčku a zdravého životního stylu. Vychází přitom mj. z těchto principů:

  • Vyrábíme to, co sami pijeme. Ctíme právo volby, ať si každý rozhodne sám, co chce jíst a pít. Spotřebitelům nabízíme i nízkokalorické a nekalorické varianty našich nápojů.
  • Cukr je primárním zdrojem energie pro lidské tělo a glukóza hlavní výživou pro mozek. Transparentně informujeme o obsahu cukru v našich produktech a nabízíme i nápoje se sníženým obsahem cukru či jinými sladidly.
  • Energetický obsah žádné potraviny nelze spojovat se vznikem obezity; na tu má vliv zejména nevyvážený jídelníček a nerovnováha mezi příjmem a výdejem energie.

Z čeho chutná limonáda nejlépe aneb V jakém obalu kupovat nápoje?

Nejen pivaři řeší věčný spor. Je lepší točené, z „petky“ nebo plechu? Každý obal nápoje má své výhody i nevýhody, a tak jejich volba nemusí být tak jednoduchá, jak se na první pohled zdá. Poradíme vám, podle čeho si vybrat ten správný. Sklo, plastové lahve, kartony nebo plechovky – to jsou tradiční a nejčastěji používané obaly, do kterých výrobci stáčejí nápoje. Kromě nich ale v obchodech můžete narazit na různé inovace.

Petky z cukrové třtiny

Vzhledem k tomu, že se lidé stále víc zajímají o dopad na ekologii, přicházejí výrobci s materiály šetrnějšími k přírodě. Na český trh se kupříkladu dostala novinka s názvem PlantBottle, která se na první pohled nijak neliší od klasické plastové lahve a stejně jako ona patří do žlutého kontejneru. Její výhodou je ale její snadnější recyklace, protože 30 procent použitého materiálu je rostlinného původu (zpravidla jde o cukrovou třtinu). Tím se snižuje spotřeba neobnovitelného zdroje – ropy.

Plast vede

Drtivou většinu nealkoholických nápojů najdou lidé v klasických plastových lahvích vyrobených z polyethylentereftalátu (PET). Jejich výhodami jsou mj. nízká hmotnost, široká variabilita objemů, pevnost a možnost opakovaně je uzavírat. „Petky“ klidně můžete upustit na zem nebo je bez obav z rozbití vyskládat do kufru auta. Většina těchto lahví je dnes stoprocentně recyklovatelná a snižuje se i množství použitého materiálu, které je na jejich výrobu potřeba (za posledních deset let v průměru o polovinu). Pokud se navíc petky správně recyklují, nezatěžují životní prostředí o nic více, než vratné obaly. Nízká hmotnost petek, stejně jako sáčků, má také pozitivní dopad na životní prostředí při přepravě.

Plechovka tenká jako vlas

Druhým nejčastějším obalem jsou plechovky z oceli nebo hliníku, které mají asi desetiprocentní podíl. I tady se projevuje trend snižování hmotnosti. Průměrná plechovka je o 40 procent lehčí než v roce 1970. Varianta s objemem 330 ml dnes může vážit jen deset gramů. Firmy dokáží dokonce vyrobit plechovku tenkou jako lidský vlas (0,097 mm).

Na rozdíl od plastových lahví chrání plechovky nápoj před účinkem světla a mají dokonalé bariérové vlastnosti. Neprůhlednost ale může být někdy na škodu, protože můžeme koupit „zajíce v pytli“. Mínusem je nižší odolnost v kyselém prostředí, což může mít při porušení vnitřní ochranné vrstvy za následek korozi. Přestože se jedná o recyklovatelný obal, Češi si zatím příliš nezvykli jej třídit.

Praktické kartony

Třetím nejoblíbenějším obalem jsou nápojové kartony. Jde o skladnou a na rozbití méně náchylnou alternativu ke sklu. Stejně jako u plechovek je výhodou ochrana před světlem a dobré bariérové vlastnosti. Kartony ale nelze použít pro sycené nápoje, takže v nich najdeme převážně džusy. Složená obalová vrstva je navíc náročnější na výrobu i na recyklaci.

Sklo

K tradičním obalům patří sklo. Může se pochlubit skvělou odolností vůči chemickým i teplotním změnám, snadným čištěním a u vratných lahví i možností opakovaného použití. Pro spotřebitele je ovšem nevýhodou to, že má ze všech obalů největší hmotnost a snadno se rozbije.

Limonády v sáčcích

Díky své minimální hmotnosti zaznamenalo v posledních letech boom balení nápojů v sáčcích. Podle výzkumu společnosti Freedonia Group se očekává další nárůst poptávky po těchto obalech o 6,2 procent ročně. Jejich zanedbatelná váha je benefitem nejen pro spotřebitele, ale i pro výrobce. K uchování stejného obsahu totiž postačí mnohem méně materiálu. Díky nižší váze a lepší skladovatelnosti sáčků se snižují náklady na dopravu i dopad na životní prostředí.

„Ať už zákazník zvolí jakýkoliv obal, receptury nápojů jsou pro všechny obaly totožné. Rozdíl je pouze ve schopnosti obalu čelit vnějším vlivům. Například limonáda ve špatně a dlouho skladované petce  tedy může trochu vyprchat a mít méně bublinek než sycený nápoj uchovávaný ve skle či plechu. Takový vliv obalu na chuť nealkoholického nápoje je ovšem opravdu velmi malý a odhalí jej jen spotřebitelé s obzvláště vyvinutými chuťovými buňkami,“ vysvětluje Zdeněk Huml, ředitel Svazu výrobců nealkoholických nápojů.

Porovnání konkrétních druhů obalů nealko nápojů:

DRUH OBALU

(seřazeno dle oblíbenosti)

VÝHODY NEVÝHODY
PET lahve odolnost, hmotnost, „vidím, co kupuji“ propustnost pro plyny
plechovky odolnost, nepropustnost nelze uzavírat opakovaně
kartony odolnost, nepropustnost nelze pro sycené nápoje, horší recyklace
sklo nejlépe zachovává dlouhodobě původní chuť hmotnost, křehkost
sáčky Hmotnost nelze pro sycené nápoje

 

JUDr. Zdeněk Huml, výkonný ředitel
Svaz výrobců nealkoholických nápojů


Svaz výrobců nealkoholických nápojů je neziskovým zájmovým sdružením (spolkem), které vzniklo v roce 1993. Posláním spolku je vedle poskytování informačního, právního a technického servisu členům také podpora rozvoje pitného režimu jako důležité součásti zdravého životního stylu. Firmy sdružené ve svazu na trh dodávají široké portfolio nápojů, které vychází vstříc pestré škále spotřebitelských preferencí. Svaz intenzivně sleduje současné trendy v oblasti slazených nápojů a případných rizik spojených s jejich nadměrnou konzumací. Mimo jiné se zasazuje i o správné informování spotřebitelů, podporu vyváženého jídelníčku a zdravého životního stylu. Vychází přitom mj. z těchto principů:

  • Vyrábíme to, co sami pijeme. Ctíme právo volby, ať si každý rozhodne sám, co chce jíst a pít. Spotřebitelům nabízíme i nízkokalorické a nekalorické varianty našich nápojů.
  • Cukr je primárním zdrojem energie pro lidské tělo a glukóza hlavní výživou pro mozek. Transparentně informujeme o obsahu cukru v našich produktech a nabízíme i nápoje se sníženým obsahem cukru či jinými sladidly.
  • Energetický obsah žádné potraviny nelze spojovat se vznikem obezity; na tu má vliv zejména nevyvážený jídelníček a nerovnováha mezi příjmem a výdejem energie.

Sladidla v nápojích

Jak si správně osladit život

S příchodem mrazivých dnů a úbytkem sluníčka roste i naše potřeba vylepšit si náladu a doplňovat energii sladkostmi. Chceme-li si osladit život a současně přitom i zpestřit pitný režim, máme možnost vybrat si ze široké nabídky džusů, limonád a dalších nealkoholických nápojů.

Sacharidy (jinak také cukry, uhlohydráty, uhlovodany) jsou jednou z hlavních živin, představují přirozenou složkou lidské stravy. Měly by organismu dodat až 60 procent celkové energetické potřeby. Většinou příjmu by měly tvořit takzvané složené sacharidy neboli polysacharidy (např. vláknina, škrob), zhruba desetinu by pak měly zajišťovat jednoduché cukry, tedy například bílý cukr.

Kolem sladidel v nápojích ale panuje více mýtů než okolo Štěchovického pokladu. Pojďme se na ně podívat blíže.

Mýtus 1: Hnědý cukr je zdravější než bílý

Klasický cukr (neboli sacharóza) je tradičním sladidlem vyráběným z cukrové řepy nebo cukrové třtiny. Vlastností cukru je dobrá stravitelnost. Zvýrazňuje chuť a zvyšuje energetickou hodnotu nápojů, ale neobsahuje žádné vitamíny ani minerální látky. Někteří lidé se domnívají, že bílý (tedy rafinovaný = čištěný) cukr je něco nezdravého, zatímco hnědý (nerafinovaný) zdravý je. Hnědý cukr ovšem nemá příznivější nutriční hodnotu, nemá ani významný zdravotní přínos, rozdíl je tedy hlavně v barvě.

Nicméně v nápojích najdeme nejčastěji fruktózo-glukózový sirup. Vyrábí se většinou z kukuřičného nebo pšeničného škrobu, má vyšší sladivost než řepný cukr a podtrhuje ovocnou chuť nápojů.

„Na rozdíl od sacharózy, ve které je poměr glukózy a fruktózy 50/50, u fruktózo-glukózového sirupu je tento poměr 55/45. Oba typy sladidel jsou tedy z nutričního hlediska téměř totožné,“ vysvětluje nutriční terapeutka Květa Krajíčková.

Mýtus 2: Není nic sladšího než cukr

Nejen druh, ale i obsah sladidel se liší podle typu nápoje. „Spotřebitelé sladkou chuť vyžadují.  Výrobci proto dodávají na trh nejrůznější nápoje a zákazník má možnost zvolit si, co mu nejlépe vyhovuje,“ uvádí výkonný ředitel Svazu výrobců nealkoholických nápojů Zdeněk Huml.

Z přírodních sladidel je v posledních letech mezi výrobci nápojů využívána také stévie, která má prakticky nulovou kalorickou hodnotu. Vlastním sladidlem jsou steviol-glykosidy, získané extrakcí listů stévie sladké. Tuto rostlinu hojně využívali zejména jihoameričtí indiáni pro slazení nápojů i v medicíně. Steviol-glykosidy jsou dvě stě až tři sta krát sladší než cukr, takže k oslazení jich stačí přidávat opravdu malé množství.

Mýtus 3: Náhradní sladidla jako recept na zhubnutí

Řada lidí jako alternativu cukru volí raději nekalorická sladidla. Diabetici je potřebují ke svému životu kvůli cukrovce, jiní žijí v domnění, že díky „light“ nápojům zhubnou.

Po prvotním boomu light nápojů se někteří lidé začali nekalorickým sladidlům vyhýbat kvůli obavám ze zdravotních vlivů na organismus.

„Nekalorická sladidla mohou přispět k úsilí o snížení tělesné hmotnosti, pokud jsou součástí vyvážené stravy a pokud jsou kombinovaná s pravidelným pohybem,“ doplňuje Krajíčková.

Mýtus 4: Všechny „éčka“ škodí

Poplašné zprávy se často strefují do všeho, co obsahuje takzvaná „éčka“. Jenže označení kódem E neznamená „pozor jed“, ale vyjadřuje ujištění, že látka prošla hodnocením bezpečnosti. Pro použití tzv. éček existují velmi přísné normy, které regulují jejich účel a obsah v potravinách. Používají se například jako barviva, konzervanty či aromata.

Nejděsivější mýty se začaly vytvářet okolo aspartamu (E951), který je i přes svou pověst nejpoužívanějším sladidlem.

„Aspartam je testován již od 70. let a dodnes žádná relevantní vědecká studie neprokázala jeho závadnost. Nebezpečné jsou ovšem teoreticky v podstatě všechny látky, pokud jsou podávány v nadměrném množství,“ upozorňuje Krajíčková.

Aspartam je asi dvě stě krát sladší než cukr, takže ho není potřeba mnoho. Pod označením E950 se skrývá další často používané sladidlo Acesulfam K. Vyznačuje se dlouhou trvanlivostí, odolností vůči vysokým teplotám, má jemně nahořklou chuť.

„Ať už konzument zvolí klasický cukr nebo jiná sladidla, vždy by si měl uvědomit, že důležitý je nejen příjem energie, ale také její výdej. Pokud se pohodlný člověk domnívá, že zdravý životní styl rovná se pouze úprava jídelníčku, mýlí se. Nezbytný je rovněž pravidelný pohyb. Při fyzické aktivitě tělo cukr v rozumné míře potřebuje, ať už z potravin nebo nápojů,“ doplnila Krajíčková.

Nejčastější sladidla v nealkoholických nápojích:

Druh sladidla Výživová hodnota na 1 g Sladší než cukr
Cukr řepný bílý 16,8 kJ
Cukr třtinový hnědý 16,97
Glukóza („hroznový cukr“) 17 kJ 0,7 x
Fruktóza („ovocný cukr“) 16,5 kJ 1,5 x
Steviol-glykosidy („stévie“) cca 0 kJ 300 x
Aspartam cca 0 kJ 200 x
Acesulfam K cca 0 kJ 200 x

 

JUDr. Zdeněk Huml, výkonný ředitel
Svaz výrobců nealkoholických nápojů


Svaz výrobců nealkoholických nápojů je neziskovým zájmovým sdružením (spolkem), které vzniklo v roce 1993. Posláním spolku je vedle poskytování informačního, právního a technického servisu členům také podpora rozvoje pitného režimu jako důležité součásti zdravého životního stylu. Firmy sdružené ve svazu na trh dodávají široké portfolio nápojů, které vychází vstříc pestré škále spotřebitelských preferencí. Svaz intenzivně sleduje současné trendy v oblasti slazených nápojů a případných rizik spojených s jejich nadměrnou konzumací. Mimo jiné se zasazuje i o správné informování spotřebitelů, podporu vyváženého jídelníčku a zdravého životního stylu. Vychází přitom mj. z těchto principů:

  • Vyrábíme to, co sami pijeme. Ctíme právo volby, ať si každý rozhodne sám, co chce jíst a pít. Spotřebitelům nabízíme i nízkokalorické a nekalorické varianty našich nápojů.
  • Cukr je primárním zdrojem energie pro lidské tělo a glukóza hlavní výživou pro mozek. Transparentně informujeme o obsahu cukru v našich produktech a nabízíme i nápoje se sníženým obsahem cukru či jinými sladidly.
  • Energetický obsah žádné potraviny nelze spojovat se vznikem obezity; na tu má vliv zejména nevyvážený jídelníček a nerovnováha mezi příjmem a výdejem energie.